S NETYPICKÝM HRDINOU

Mark Haddon:
Podivný případ se psem
Naoko Hagašida:
A proto skáču
Eli Gottlieb:
Nejhodnější chlapec
Samko Tále:
Kniha o hřbitově
Yannick Grannecová:
Bohyně malých vítězství

Tání

Lize Spitová o sobě říká, že píše jako chirurg. Skutečnost má podle ní vždy svou brutální stránku, to, co je jemné a intimní, je zároveň děsivé. Pokud má její postava problém, jde o problém postavy, ne Spitové. Svou intimitu si nechává pro sebe, o brutalitě píše a neutápí se přitom v emocích. Tání se vymyká současné vlámské [...]

Trhlina

Na chvíli jsem opustila svou knižní komfortní zónu a zamířila na Slovensko do pohoří Tribeč. Jinými slovy řečeno – přečetla jsem Trhlinu Jozefa Kariky. Zvláštní kniha. Ze začátku mě moc nebavila, rozjezd trval celkem dlouho, pak děj nabral dostatečné obrátky a četla jsem jen s minimálními přestávkami. Konec ale vyšuměl tak trochu do ztracena, resp. byl [...]

Potíže s empatií

Asi už bylo na čase, aby přišlo nějaké knižní zklamání. Tak je tady a může za něj Gavin Extence a jeho Potíže e empatií. Kniha vyšla v rámci Velkého knižního čtvrtka a musím říct, že nebýt toho, asi bych ji přešla. Čtu hlavně beletrii, tu bych podle názvu nehádala. Mylně jsem knihu považovala za příručku, která [...]

Ku-klux-klan. Tady bydlí láska

Snad nebudu moc patetická, když napíšu, že jsem se zamilovala. Jo, zamilovala jsem se do nakladatelství Absynt! Je to poklad a jsem moc ráda, že jsem ho objevila. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska je jejich druhá kniha, kterou jsem četla. Hned po ní jsem sáhla po Dennících z Rakky, nn není chyba, Denníky jsou zatím dostupné ve [...]

Malinka

Dočetla jsem Malinku a recenzi bych mohla shrnout jen dvěma slovy: naprostá paráda!!! Jestli můj blog už chvíli čtete (díky za to :o)), víte, že strašně dlouho pěju chválu na Hanu, resp. všechny knížky Aleny Mornštajnové. Byla jsem zvědavá, jaká knížka Hanu z mého pomyslného trůnu sesadí nebo se alespoň posadí vedle ní. Za tu dobu [...]

Muž, který hledal svůj stín

O kom všem jde psát? O mužích, kteří nenávidí ženy, o dívce, která si hrála s ohněm, kopla do vosího hnízda nebo byla v pavoučí síti. Nyní také o muži, který hledal svůj stín. A našel. Já zase nenáviděla to čekání, než vyjde další díl, hrála si s ohněm, když jsem nocovala a riskovala, že ráno zaspím. [...]

Pěna dní (audiokniha)

Je neuvěřitelné, že Pěna dní vyšla poprvé v roce 1947. Napsal ji tenkrát mladý (26/27-letý) Boris Vian. Patří ke knihám, které vás nenechají chladným, jistě vyvolá nějakou reakci, nezapadne do průměru. Budete ji buď milovat, nebo ji zavrhnete a s největší pravděpodobností ani nedočtete jako totální nesmysl. Patřím do obou skupin. Před lety jsem jí ani nedala [...]

Ve světle toho, co víme

Nerada to píšu, ale Ve světle toho, co víme bylo pro mě zklamáním. A přitom to vypadalo tak slibně. U dveří investičního bankéře se objeví jeho přítel Zafar, se kterým před lety ztratil kontakt. Nají se, vyspí a začne vyprávět svůj příběh. Byla jsem natěšená a zvědavá. Recenze jásaly: „Ve světle toho, co víme je [...]

Tvrdohlavá stvoření

Jestli jste ještě neobjevili nakladatelství Pistorius & Olšanská, měli byste. Po Zinkových chlapcích, Poslední neděli v říjnu a jiných temných příbězích nebo Lesních liškách a dalších znepokojivých příbězích jsem četla další jejich výbornou knihu – Tvrdohlavá stvoření Aimee Benderové. Jak to tak vypadá, dostárla jsem do povídek. Dříve jsem je nechávala bez povšimnutí, sahala jsem jen [...]

Zinkoví chlapci

Nakladatelství Pistorius a Olšanská nabízí tak trochu jiné knihy. Většinou jde o Knihy s velkým K. Jak je u mě zvykem, objevila jsem je přes severskou literaturu. Nemůžu být úplně stylová, abych tvrdila, že šlo o literaturu švédskou, bylo to těsně vedle, ve Finsku. První kniha nakladatelství, kterou jsem četla, byla antologie povídek Lesní lišky a [...]

Load More Posts