S NETYPICKÝM HRDINOU

Mark Haddon:
Podivný případ se psem
Naoko Hagašida:
A proto skáču
Eli Gottlieb:
Nejhodnější chlapec
Samko Tále:
Kniha o hřbitově
Yannick Grannecová:
Bohyně malých vítězství

Před pikolou za pikolou

Před pikolou za pikolou je kniha o několika málo postavách, s tématem, které se nyní objevuje relativně často, ale přesto to není tuctové čtení. Rodina Lisy Daleové si žila relativně šťastně. Lisa možná místy něco podcenila, ale sami pro sebe i pro většinu v okolí fungovali. Pak se jim ztratila dcera Ella. Stačilo hodně málo. Lisa a [...]

Jeden z nás. Príbeh o Nórsku

Recenzi na Jednoho z nás. Príbeh o Nórsku jsem nezvykle začala psát v době, kdy jsem neměla knihu dočtenou. Anders Breivik právě dokončil popravy na ostrově Utøya, začal vznášet svoje směšné požadavky policii a řešil, že nutně potřebuje ošetřit ruku, na které měl drobnou ranku. S největší pravděpodobností od kostního fragmentu lebky některé z obětí. Nejsem nějaká citlivka, myslím, [...]

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu

Vydala jsem se na d/Dlouhou cestu na malou, rozzlobenou planetu Becky Chambersové. Sci-fi jsem prakticky nepolíbaná. Něco málo jsem zkusila v minulosti, ale žádná velká hitparáda to pro mě nebyla, tak jsem se vždy vrátila do mých zvyklých knižních vod. Oddaní fanoušci žánru, berte proto recenzi trochu s rezervou. Vy, kdo jste na tom podobně jako já, [...]

Doupě

Píšu to zas a znova, české literární holky prostě umí. Umí i Jakuba Katalpa. Viděli jste film Babel? Jeho scénář využil stejný koncept jako Jakuba Katalpa v Doupěti. Vypráví o lidech, kteří nemají nic (nebo mají jen naprosté minimum) společného, ale jejich životy se v jednom okamžiku protnou. Nemusí to být nic světoborného, jen se třeba potkají [...]

Eleanor se má vážně skvěle

Našla jsem nový prototyp literární postavy. Je to něco mezi Lisbeth Salanderovou, Bridget Jonesovou a Emy Farrah Fowlerovou z Teorie velkého třesku. Postavy zdánlivě neslučitelné skloubila v jednu Gail Honeymanová a vznikla Eleanor. Stejně jako Lisbeth měla hodně nestandardní dětství, kde hrál zásadní roli oheň. Styl komunikace plně odpovídá Amy, hlavně v začátcích. A má typicky [...]

Kniha vzpomínek

Opět jsem trochu vyšla ze svého stínu a na chvíli opustila svou knižní komfortní zónu. Poslechla jsem si Knihu vzpomínek Rowan Colemanové. Jestli jste na můj blog zavítali opakovaně (díky!), není pro vás novinkou, že cíleně nečtu knihy o nemocech, závažných prognózách a jejich dopadech na pacienta i jeho okolí. Nechci to téma vytěsnit a [...]

Dcera krále močálů

Dcera krále močálů zpracovává zajímavé (i když ne úplně originální) téma, využít potenciál se ale Karen Dionne nepodařilo. Zápletka je prostá i slibná zároveň. Helena Pelletierová neprožila úplně standardní dětství. Její otec unesl její matku, když jí bylo jen třináct let. V šestnácti porodila Helenu, za dvanáct let společně utekly. Helena do té doby neznala nic [...]

Tání

Lize Spitová o sobě říká, že píše jako chirurg. Skutečnost má podle ní vždy svou brutální stránku, to, co je jemné a intimní, je zároveň děsivé. Pokud má její postava problém, jde o problém postavy, ne Spitové. Svou intimitu si nechává pro sebe, o brutalitě píše a neutápí se přitom v emocích. Tání se vymyká současné vlámské [...]

Trhlina

Na chvíli jsem opustila svou knižní komfortní zónu a zamířila na Slovensko do pohoří Tribeč. Jinými slovy řečeno – přečetla jsem Trhlinu Jozefa Kariky. Zvláštní kniha. Ze začátku mě moc nebavila, rozjezd trval celkem dlouho, pak děj nabral dostatečné obrátky a četla jsem jen s minimálními přestávkami. Konec ale vyšuměl tak trochu do ztracena, resp. byl [...]

Potíže s empatií

Asi už bylo na čase, aby přišlo nějaké knižní zklamání. Tak je tady a může za něj Gavin Extence a jeho Potíže e empatií. Kniha vyšla v rámci Velkého knižního čtvrtka a musím říct, že nebýt toho, asi bych ji přešla. Čtu hlavně beletrii, tu bych podle názvu nehádala. Mylně jsem knihu považovala za příručku, která [...]

Load More Posts
„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich