S NETYPICKÝM HRDINOU

Mark Haddon:
Podivný případ se psem
Naoko Hagašida:
A proto skáču
Eli Gottlieb:
Nejhodnější chlapec
Samko Tále:
Kniha o hřbitově
Yannick Grannecová:
Bohyně malých vítězství

Ku-klux-klan. Tady bydlí láska

Snad nebudu moc patetická, když napíšu, že jsem se zamilovala. Jo, zamilovala jsem se do nakladatelství Absynt! Je to poklad a jsem moc ráda, že jsem ho objevila. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska je jejich druhá kniha, kterou jsem četla. Hned po ní jsem sáhla po Dennících z Rakky, nn není chyba, Denníky jsou zatím dostupné ve [...]

Malinka

Dočetla jsem Malinku a recenzi bych mohla shrnout jen dvěma slovy: naprostá paráda!!! Jestli můj blog už chvíli čtete (díky za to :o)), víte, že strašně dlouho pěju chválu na Hanu, resp. všechny knížky Aleny Mornštajnové. Byla jsem zvědavá, jaká knížka Hanu z mého pomyslného trůnu sesadí nebo se alespoň posadí vedle ní. Za tu dobu [...]

Muž, který hledal svůj stín

O kom všem jde psát? O mužích, kteří nenávidí ženy, o dívce, která si hrála s ohněm, kopla do vosího hnízda nebo byla v pavoučí síti. Nyní také o muži, který hledal svůj stín. A našel. Já zase nenáviděla to čekání, než vyjde další díl, hrála si s ohněm, když jsem nocovala a riskovala, že ráno zaspím. [...]

Pěna dní (audiokniha)

Je neuvěřitelné, že Pěna dní vyšla poprvé v roce 1947. Napsal ji tenkrát mladý (26/27-letý) Boris Vian. Patří ke knihám, které vás nenechají chladným, jistě vyvolá nějakou reakci, nezapadne do průměru. Budete ji buď milovat, nebo ji zavrhnete a s největší pravděpodobností ani nedočtete jako totální nesmysl. Patřím do obou skupin. Před lety jsem jí ani nedala [...]

Ve světle toho, co víme

Nerada to píšu, ale Ve světle toho, co víme bylo pro mě zklamáním. A přitom to vypadalo tak slibně. U dveří investičního bankéře se objeví jeho přítel Zafar, se kterým před lety ztratil kontakt. Nají se, vyspí a začne vyprávět svůj příběh. Byla jsem natěšená a zvědavá. Recenze jásaly: „Ve světle toho, co víme je [...]

Tvrdohlavá stvoření

Jestli jste ještě neobjevili nakladatelství Pistorius & Olšanská, měli byste. Po Zinkových chlapcích, Poslední neděli v říjnu a jiných temných příbězích nebo Lesních liškách a dalších znepokojivých příbězích jsem četla další jejich výbornou knihu – Tvrdohlavá stvoření Aimee Benderové. Jak to tak vypadá, dostárla jsem do povídek. Dříve jsem je nechávala bez povšimnutí, sahala jsem jen [...]

Zinkoví chlapci

Nakladatelství Pistorius a Olšanská nabízí tak trochu jiné knihy. Většinou jde o Knihy s velkým K. Jak je u mě zvykem, objevila jsem je přes severskou literaturu. Nemůžu být úplně stylová, abych tvrdila, že šlo o literaturu švédskou, bylo to těsně vedle, ve Finsku. První kniha nakladatelství, kterou jsem četla, byla antologie povídek Lesní lišky a [...]

Čekání na Bojanglese

Pohodlně se usaďte, čeká vás moje první multimediální recenze :o). Číst Čekání na Bojanglese nebo jen číst o něm nejde bez stejnojmenné písně Niny Simone. Ta provází celou knihu, její poslech proto představuje naprostou nutnost, na přečtení knihy skvěle navnadí. Taky tedy, Bojangles ZDE, klikněte, začněte poslouchat a čtěte dál. Je výborná, co myslíte? Ještě [...]

Profesorova dcera

Komiksy mám ráda, i když jsem je poslední dobou zanedbávala. Teď si to vynahrazuji a kochám se. Sáhla jsem i po Profesorově dceři autorské dvojice Joann Sfar a Emmanul Guibert. Volba to nebyla náhodná. Před časem jsem četla Fotografa, na kterém právě Emmanuel Guibert podílel. Nebyl komiks v pravém smyslu slova, spíše grafický román, kde [...]

Ten, kdo stojí v koutě

Co byste si mysleli, kdybyste dostali dopis, který by začínal: „Milý příteli, píšu Ti, protože jedna holka říkala, že umíš naslouchat a máš porozumění a že ses ji na večírku nesnažil dostat do postele, i když jsi měl tu možnost. Nepokoušej se prosím zjistit, kdo ta holka je, protože to bys pak mohl přijít i [...]

Load More Posts
„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich