UŽ MI NENÍ 20

Monika Peetze:
Úterní ženy
Sedm dní bez
Úterní ženy mezi bylinami a řepou
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Anne Gesthuysenová:
Jsme přeci sestry
María Duenasová:
Mise zapomnění
Čtvrtky v parku
Susan Vaughanová:
Láska s chutí makronky
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Muriel Barberyová:
S elegancí ježka
Lucy Diamond:
Kavárna na pláži
Jenny Colganová:
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Báječný krámek s čokoládou
Alice Clayton:
trilogie o Zrzce
Dörte Hansenová:
Starý kraj
Abby Clementsonová:
Zmrzlinové sedmé nebe
Petra Soukupová:
K moři
Pod sněhem
Dámská jízda
Markéta Pilátová:
Tsunami blues

Profesionálka a jiné povídky

Díky sociálním sítím se mi do rukou dostala Profesionálka a jiné povídky Vladimíra Pohoreckého. A díky za to! Spousta knih má údernou propagaci, ale mnohé výborné zapadnou a je to škoda. Jestli máte rádi povídky, Profesionálka by vás minout neměla. Rozhodně patří do skupiny těch, které si pozornost zaslouží. Je to sbírka 15 krátkých povídek [...]

Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Už je to rok a pár dní, co Ivaně Myškové vyšla druhá kniha. A já ostuda jsem se k ní dostala až teď (a radši nebudu říkat, že první kniha Nícení doma přečtení zatím stále čeká). I když jsou to povídky, jde o hutnější texty. Asi před dvěma měsíci jsem sbírku rozečetla, ale musela jsem ji [...]

A každé ráno je cesta domů delší a delší

Fredrik Backman už dávno není pouze severská humoristická senzace. Je to vyzrálý chlap/spisovatel, který se nebojí velkých témat. Ove, Britt-Marie a pozdravující babička (jakkoli skvělí) představovali jen začátek. Po narození syna se Backman posunul o kousek dál. Útlá knížka Co by můj syn měl vědět o světě je plná nesentimentální dojemné lásky k synovi, Medvědín velmi [...]

Anežka

Když Anežka vyšla, cíleně jsem ji nečetla. Téma adopce romské holčičky mně přišlo až příliš tendenční a bála jsem se moc schematického nebo černobílého zpracování. Pak ale přišla Malinka Dity Táborské, jejíž ústřední téma také představovala adopce, v širším pojetí mateřství jako takové. Ta mě nalomila a Houbařka, druhá kniha Viktorie Hanišové, dorazila. Nadešel ten správný [...]

Soumrak dne

Psát, že Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu a nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2017, je asi zbytečné. V hledáčku jsem už nějakou dobu měla dvě jeho knihy – Soumrak dne a Pohřbeného obra. Na první jmenovanou konečně došlo. Ne v knižní, ale v audio podobě. A je to veliká paráda ve všech aspektech. Pan [...]

Záhada Henriho Picka

Když jsem dočetla Záhadu Henriho Picka, nejradši bych zatleskala. Výborná, skvělá kniha, nezbytnost pro všechny, kdo mají rádi knihy o knihách. A pokud máte slabost pro Bretaň, bod k dobru, text si musíte zamilovat. Na Záhadu Henriho Picka jsem přitom přišla úplnou náhodou. Šla jsem do knihkupectví pro Jepici Jamese Hazela a jen tak ze cviku [...]

Rok zázraků

Rok zázraků není kniha na jeden nebo dva večery. Musíte si ji vychutnat a pořádně přečíst, abyste neprošvihli nic důležitého a mohli si text pořádně docenit. Autorka střídá minulost s přítomností, líčení války se prolíná s poetickými pasážemi. Přechody jsou někdy nenápadné, je potřeba dávat pozor, abyste neztratili nit. Je to kniha o ztrátách, vyrovnání se [...]

Buzíčci

Po dočtení Víkendu v Londýně jsem hned sáhla po Buzíčcích, sbírce povídek Jana Folného. Výkop má sbírka impozantní. Mladý promiskuitní pornoherec s přerostlým egem. Na přes hubu, ale v závěru i na něj dojde. Folný ho vykreslil tak dobře, až mě od čtení odrazoval. Ostatní povídky už jsou více civilní, rozporuplné pocity, zda číst dál, nebo knihu odložit [...]

Víkend v Londýně

Bilancujete někdy? Ohlížíte se a přemýšlíte, jestli žijete tak, jak chcete, jak jste si představovali? Nebo přežíváte a rezignovali jste? Máte nějaký věk, kterého se bojíte? Který považuje za zlomový? Poslední možnost pro nový začátek? Třem bývalým spolužákům Petrovi, Markovi a Adamovi bude čtyřicet a narozeniny chtějí po dlouhé době oslavit společně v Londýně. Školu sice [...]

Nelidské zdroje

Už jsem to několikrát psala a napíšu to znova - dobré povídky jsou prostě super. Dřív jsem se povídkám spíše vyhýbala, správná kniha musela mít 500+ stran, aby pojmula vše podstatné. Postupně jsem se k nim ale pročetla. Mám toho ještě hodně co dohánět, ale jeden rest už mám splněný – povídky Moniky Petrlové. Nelidské zdroje [...]

Load More Posts