UŽ MI NENÍ 20

Monika Peetze:
Úterní ženy
Sedm dní bez
Úterní ženy mezi bylinami a řepou
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Anne Gesthuysenová:
Jsme přeci sestry
María Duenasová:
Mise zapomnění
Čtvrtky v parku
Susan Vaughanová:
Láska s chutí makronky
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Muriel Barberyová:
S elegancí ježka
Lucy Diamond:
Kavárna na pláži
Jenny Colganová:
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Báječný krámek s čokoládou
Alice Clayton:
trilogie o Zrzce
Dörte Hansenová:
Starý kraj
Abby Clementsonová:
Zmrzlinové sedmé nebe
Petra Soukupová:
K moři
Pod sněhem
Dámská jízda
Markéta Pilátová:
Tsunami blues

Dědina

Knihy Petry Dvořákové jsem začala číst až v poslední době. Věděla jsem o ní, to ano, ale její témata – iluze/deziluze spojená s vírou a zejména autobiografické zpracování poruchy příjmu potravy mě od čtení spíše odrazovaly. Pak přišly Sítě. Oblast zájmu víceméně zůstala, způsob zpracování pro mě znamenal výzvu. Tři povídky psané různou formou propojené nízkým (nebo [...]

Konec světa, tak jak ho známe

Jak začít o Dopplerovi? Je úplně mimo a zároveň je to trefa do černého. … aneb první dvě věty, které jsem před časem napsala o Dopplerovi, prvním díle série. Doppler jako muž/člověk mě štval a fascinoval zároveň. Jak sám říkal, byl pilný, plnil vše, co se od něj očekávalo, pracoval, zplodil děti, staral se o [...]

Profesionálka a jiné povídky

Díky sociálním sítím se mi do rukou dostala Profesionálka a jiné povídky Vladimíra Pohoreckého. A díky za to! Spousta knih má údernou propagaci, ale mnohé výborné zapadnou a je to škoda. Jestli máte rádi povídky, Profesionálka by vás minout neměla. Rozhodně patří do skupiny těch, které si pozornost zaslouží. Je to sbírka 15 krátkých povídek [...]

Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Už je to rok a pár dní, co Ivaně Myškové vyšla druhá kniha. A já ostuda jsem se k ní dostala až teď (a radši nebudu říkat, že první kniha Nícení doma přečtení zatím stále čeká). I když jsou to povídky, jde o hutnější texty. Asi před dvěma měsíci jsem sbírku rozečetla, ale musela jsem ji [...]

A každé ráno je cesta domů delší a delší

Fredrik Backman už dávno není pouze severská humoristická senzace. Je to vyzrálý chlap/spisovatel, který se nebojí velkých témat. Ove, Britt-Marie a pozdravující babička (jakkoli skvělí) představovali jen začátek. Po narození syna se Backman posunul o kousek dál. Útlá knížka Co by můj syn měl vědět o světě je plná nesentimentální dojemné lásky k synovi, Medvědín velmi [...]

Anežka

Když Anežka vyšla, cíleně jsem ji nečetla. Téma adopce romské holčičky mně přišlo až příliš tendenční a bála jsem se moc schematického nebo černobílého zpracování. Pak ale přišla Malinka Dity Táborské, jejíž ústřední téma také představovala adopce, v širším pojetí mateřství jako takové. Ta mě nalomila a Houbařka, druhá kniha Viktorie Hanišové, dorazila. Nadešel ten správný [...]

Soumrak dne

Psát, že Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu a nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2017, je asi zbytečné. V hledáčku jsem už nějakou dobu měla dvě jeho knihy – Soumrak dne a Pohřbeného obra. Na první jmenovanou konečně došlo. Ne v knižní, ale v audio podobě. A je to veliká paráda ve všech aspektech. Pan [...]

Záhada Henriho Picka

Když jsem dočetla Záhadu Henriho Picka, nejradši bych zatleskala. Výborná, skvělá kniha, nezbytnost pro všechny, kdo mají rádi knihy o knihách. A pokud máte slabost pro Bretaň, bod k dobru, text si musíte zamilovat. Na Záhadu Henriho Picka jsem přitom přišla úplnou náhodou. Šla jsem do knihkupectví pro Jepici Jamese Hazela a jen tak ze cviku [...]

Rok zázraků

Rok zázraků není kniha na jeden nebo dva večery. Musíte si ji vychutnat a pořádně přečíst, abyste neprošvihli nic důležitého a mohli si text pořádně docenit. Autorka střídá minulost s přítomností, líčení války se prolíná s poetickými pasážemi. Přechody jsou někdy nenápadné, je potřeba dávat pozor, abyste neztratili nit. Je to kniha o ztrátách, vyrovnání se [...]

Buzíčci

Po dočtení Víkendu v Londýně jsem hned sáhla po Buzíčcích, sbírce povídek Jana Folného. Výkop má sbírka impozantní. Mladý promiskuitní pornoherec s přerostlým egem. Na přes hubu, ale v závěru i na něj dojde. Folný ho vykreslil tak dobře, až mě od čtení odrazoval. Ostatní povídky už jsou více civilní, rozporuplné pocity, zda číst dál, nebo knihu odložit [...]

Load More Posts
„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich