Milénium pošesté a naposledy. Nikdy bych neřekla, že někdy napíšu – Milénium končí a je to jedině dobře. Ale nikdy neříkej nikdy. Stieg Larsson ve mně probudil chvílemi nekritické nadšení pro švédské, později severské, krimi/thrillery, resp. postupně literaturu obecně. Nebýt jeho, myslím, že by mě třeba finské podivno naprosto minulo.

Jak jsem psala v recenzi Muže, který hledal svůj stín, o co víc jsem byla nadšená z pojetí Larssona, o to méně se mi chtělo do pokračování Lagercrantze. Pak zvědavost nedala a nakonec jsem byla celkem mile překvapená. Dívka, která musí zemřít také není vůbec špatná, jen už to vlastně není Milénium. Chemie, která mezi Mikaelem a Lisbeth fungovala, se tak trochu vytratila, stejně jako jejich osobité kouzlo a jedinečnost. Lagercrantz je na velkou část děje postavil spíše vedle sebe. Jejich linky se sice nakonec efektně protnuly, děj tím vyvrcholil, ale spíš jen navazoval na zašlou slávu. Lagercrantz vytvořil v předešlých dílech nové (a zásadní) postavy, pozornost dříve plně koncentrovaná na ústřední dvojici se trochu rozmělnila. Pokud bych ale četla/poslouchala Dívku jako samostatnou knihu, byla bych maximálně spokojená. Tajné služby, vliv jiných států vměšujících se do domácí politiky, jedinec naprosto ztracený v systému, Blomkvist jdoucí po případu a snažící se rozlousknout záhadu mrtvého bezdomovce, který měl u sebe jeho telefonní číslo. A Lisbeth. Už ne tak asociální, ale stále nevyzpytatelná a nebezpečná.

Velká část děje se retrospektivně odehrává v Himalájích, kde se v květnu roku 2008 stala během jedné z výprav na Mt. Everest tragédie. Jako ostatně mnoho dalších. V extrémních podmínkách nic mimořádného, ale smrt žebráka chybějícími prsty o pár let později vnesla do události zcela jiné světlo.

„To léto se ve čtvrti objevil nový žebrák. Jeho jméno nikdo neznal a ani se o něho nikdo nestaral, ačkoli mladý pár, který kolem něho každé ráno procházel, ho nazýval šíleným trpaslíkem, což bylo přinejmenším z poloviny nespravedlivé. Z lékařského hlediska to trpaslík nebyl. Měřil sto padesát čtyři centimetrů a jeho tělesné proporce byly úplně normální. Skutečně však byl duševně narušený a chvílemi vyskakoval, zastavoval kolemjdoucí a cosi nesouvisle brebentil.

Jindy většinou sedával na kusu kartonu na Mariánském náměstí, hned vedle fontány se sochou boha Thóra, a stávalo se, že v lidech naopak probouzel úctu. Se  skloněnou hlavou a rovnými zády působil spíš jako zchudlý šlechtic, což bylo jeho poslední sociální kapitál a taky jediný důvod, proč mu lidé ještě házeli mince nebo bankovky. Cítili z něho jakousi zašlou slávu, a nemýlili se. Bývaly doby, kdy se mu ostatní klaněli.“

Linka sledující minulost žebráka a  Blomkvist postupně odhalující důležité informace nemají chybu, osobní vendeta Lisbeth mě moc nebavila, spíš jsem se těšila, až se zase vrátím do Himalájí.

S knihou vyšla současně i audiokniha, kterou načetl Martin Stránský. Jako tradičně výborný. Jeho hlas mám pevně spjatý nejen s Miléniem, ale také s non fiction Terror a Pád nebes. Obojí se v Dívce dokonale prolíná. Je tam Blomkvist, je tam Lisbeth, jsou tam hory, nevydařená expedice a nejasné (nejedno) úmrtí. Jiný interpret by nepřipadal v úvahu.

 

Moje hodnocení: rozporuplné. Pokud bych hodnotila v rámci Milénia, dala bych 70 % (o něco méně než dílu předchozímu). Pokud bych se ale na Dívku dívala jako na samostatnou švédskou krimi, dala bych 80 % (nějaké procento dolů za konec ‚lehce přitažený za vlasy‘)

Hodnocení audioknihy by bylo díky interpretaci Martina Stránského ještě vyšší.

 

Bibliografické údaje:

Autor: David Lagercrantz

Nakladatel: Host (2019)

Počet stran: 400

 

Režie: Jitka Škápíková

Interpret: Martin Stránský

Vydavatel: OneHotBook (2019)

Délka: 12 hodin 12 minut

 

Za poskytnutí díky nakladatelství Host, vydavatelství OneHotBook a portálu Audiolibrix, kde si můžete přečíst/poslechnout ukázku.

 

Kam dál:

Předchozí díly Milénia je asi zbytečné doporučovat. Zkuste ale Terror, nejdelší audioknihu, jakou jsem kdy poslouchala (35 hodin 51 minut).

 

Co budu číst:

Dočítám 1793: Vlk a dráb Niklase Natt och Daga. I ta brzy vyjde i jako audiokniha.

 

Co budu poslouchat:

Naslouchač Petry Stehlíkové v podání Jitky Ježkové. A právě vychází Zlodějka knih Markuse Zusaka, kterou načetla Vilma Cibulková. Zvědavá jsem také na Chirurga Petry Dvořákové  v interpretaci Pavla Baťka.