Čestně prohlašuji, že čtu i jiné než jen severské knihy. Opravdu, podívejte se také na jiné články na blogu :o).  Nejdříve si ale přečtěte dnešní příspěvek, i když/právě protože je zase/ještě stále severský. Když jsem přečetla Nejmenuji se Miriam, nadešel ten pravý čas na Dubnovou čarodějku, druhou knihu od Majgull Axelssonové. Nevím, jak to máte vy, ale já musím mít na knížku náladu. Špatné načasování může uškodit i výborné knížce. A platí to dvojnásob pro knihu s hutným tématem, což je přesně případ Dubnové čarodějky.

Dějem provází Desirée. Je výjimečná, velmi chytrá, nadaná, zvládá chápat třeba Stevena Hawkinga. Není ale schopná ovládat své tělo a epileptické záchvaty, které ji sužují i několikrát denně a často berou cenné schopnosti, třeba schopnost polykat. Narodila se jako chtěné dítě, ale pro její postižení ji coby zrůdu dala matka do ústavu, kde strávila většinu života. Nejprve jako nevzdělavatelná, poté zázračná, nicméně stále tělesně postižená, odkázána na ostatní. Má ale něco, o čem nikdo netuší. Je dubnová čarodějka, její vědomí může opustit tělo a přeskočit na tělo hostitelské. Má to samozřejmě svá ale.

Desirée přibližuje nejen svůj život, ale také život svých třech sester, nyní již dospělých žen, které jako pěstounka vychovala její biologická matka. Christina pracuje jako lékařka, žije ve svém vysněném postindustriálním ráji, Margareta je fyzička a Brigitta prostitutka a alkoholička. Jsou naprosto rozdílné, ale mají mnoho společného. Snaží se vyrovnat s křivdami v minulosti, zvládnout své životy. Jedné se to daří více, druhé méně a třetí selhává v mnoha ohledech. Spojují i rozdělují je tajemství z minulosti a nevysvětlené události, které jim naprosto změnily životy. To vše se má ale změnit. A Desirée to ví.

Moje hodnocení: 80 %

 

Kam dál:

Přemýšlím, jestli jsem četla něco podobného, ale asi ne. Protože jde o magický realismus, chybu neuděláte s výběrem knihy z této oblasti. Zkuste třeba Lesní lišky, antologii povídek finských autorů. Některé povídky jsou magické více, jiné méně, snadno si tak vyberete, co vám vyhovuje nejvíce.

 

Co budu číst dál:

Teď už opravdu vyhlašuji severskou přestávku. Právě jedu v novinkách nakladatelství Host. Mám rozečtenou Amerikánu (výborná!!!), pak budu pokračovat Hanou a oklikou se zase vrátím do Švédska díky Kouzelníkovu úniku z reality. V plánu mám také Jezero od Biancy Bellové (nominované na Magnesii Literu).