Flouk a Líla je pěkná moderní edukativní pohádka. Musím se přiznat, že u dcery (4 a ¾ roku) jsem lehce přestřelila, pro ni ještě není. Rozečetla jsem ji, ale ona dala přednost princeznám. To je ostatně plně v souladu s doporučením nakladatelství, cílovou skupinu by měly představovat děti 6+. Za mě ideálně ještě ty, které mají rády kočky a jejichž rodiče pracují s počítačem. Výhodou je také alespoň rámcová znalost pojmů virtuální prostředí, třeba internet nebo Facebook.

Příběh je prostý a dojemný zároveň. Slečna Kamilka pracuje pro manažera Hlavounka. Každý den ji do kanceláře doprovází kocour Flouk a manažer se zase se nemůže dočkat Líly. Líla je myš, ale ne myš domácí, je to vítězka mezinárodní soutěže o myš počítačovou, prostě myš šampionka. I když má Flouk zakázáno chodit do Hlavounkovy kanceláře, neodolá. A tak se setká s Lílou. Jejich začátky nejsou nejlepší. Líla navíc po krátké době propadne internetu a na Facebooku si najde myšího kamaráda. Vypadá ideálně, slibuje modré z nebe, je neodolatelný. Flouk se snaží Lílu varovat, aby nenaletěla, ale ta mu nevěří a solidně si naběhne.

Knížku pro dceru teď odložím, ale za pár let se bude hodit. Nástrahy internetu, kontrast virtuálního a skutečného světa ukazuje výborně, myslím, že Lílu jako příklad budu využívat hodně. Jestli vaše dítě začíná brouzdat na síti, neváhejte a knihu si pořiďte. Dostanete pohádku a kočce, která umí kouzlit, o důvěřivé myši a nečekaném přátelství. O tom, že vše, co je napsané, nemusí být pravda, že opravdové přátele můžete mít vedle sebe, ale ani tak je nemusíte vidět. Dítěti dáte konkrétní odstrašující příklad, pobaví se a něco si z knížky odnese. Co víc si přát.

Text doprovázejí velmi povedené ilustrace Kateřiny Hikadové. Třeba Líla a slečna Kamilka nemají chybu!

Moje hodnocení: 84 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Petra Dvořáková

Ilustrace: Kateřina Hikadová

Nakladatel: Host (2015), dotisk (2017)

Počet stran: 104

 

Kam dál:

Chtěla bych napsat, že s dcerou teď čteme hodnotnou literaturu, nicméně netrpělivě vyhlíží každou sobotu, abych jí koupila novou Disney pohádku.

V kočkách ale budeme pokračovat, vyšla druhá kniha Ninky Reittu Vzhůru za dobrodružstvím.

 

Co budu část já:

Čtu Medvědín Fredrika Backamana, na cestě mám další absyntovky, hodně zvědavá jsem na 1947. Podobný koncept knihy využil i Florian Illies v 1913 nebo Olier Himes v Berlíně 1936.

Přečtu také další rest, a to Sítě Petry Soukupové.