Jedu v knize hodně dlouho a často. Už jako malá jsem ráda poslouchala dědu, když mi četl pohádky, až chudák chraptěl, rodiče měli povinné čtení před spaním, pak jsem se s knížkou schovávala pod peřinu, abych mohla dočíst kapitolu (když ne celou knížku). Během školy to tak slavné nebylo, knižní hody nastaly vždy o prázdninách nebo ke konci zkouškového období, kdy už mě nikdo nemučil. Můj velký knižní boom přišel během těhotenství, měla jsem najednou dost času, tak jsem četla. A četla jsem dál během mateřské i nyní po návratu do práce. Mám moc ráda vůni knížek, ale když se naše knihovna začala podobat knihkupectví, dostala jsem čtečku. Přijala jsem ji nejdřív s rozpaky, později s nadšením. Na tištěné knihy jsem ale nezanevřela, žijeme proto v knihkupectví s nabitou knihovnou i čtečkou 🙂 Moje babička vždycky říkala, že na knížku musí být, i kdyby na chleba nebylo. Já bych to asi tak nehrotila, ale na knihy skoro vždycky je, v současné chvíli nejen pro mě, ale také pro dceru.

V knize jedu i na sociálních sítích https://www.instagram.com/jeduvknize/ a  https://www.facebook.com/jeduvknize/

Malá Ema

Malou Emu napsala Zuzana Barilová pro svou dceru. Okruh potencionálních čtenářů je ale o hodně širší. Jde o čtení pro prvňáčky, resp. v tomto případě spíše prvňačky. Jednu takovou mám doma. Čte už sama a baví ji to. Zatím tak stránku nebo dvě denně, nechávám to na ni, aby to bylo pro radost, ne z [...]

Lustr pro papeže

Přemýšlím, co bych měla napsat, když by stačilo jediné – přečtěte si to. Lustr pro papeže je jedna z nejsilnějších knih, které jsem v posledních měsících četla. A určitě je ta nejhnusnější. Můžu číst thrillery, kriminálky, kde se vraždí na tisíc a jeden možný způsob, nevadí mi to, protože je to fikce. Čtu ale i [...]

Sherlock 3: Velká hra

Třetí a stále výborný Sherlock v manga zpracování. Rozečetla jsem několik manga sérií, ale prozatím pokračuji jen v Sherlockovi. I když mám komiksy ráda, manga mi úplně nesedla. Sherlock představuje výjimku. A ta asi potvrzuje pravidlo. Pro spojení britského Sherlocka a japonské mangy je dané žánrové zařazení nedostačující. To ostatně platí i pro seriál s [...]

Posedlost láskou

Nenechte se zmást názvem, o červenou knihovnu rozhodně nejde, i když postavy jednotlivých příběhů by si to přály, resp. jsou přesvědčeny, že ‚šťastně až do smrti mají na dosah‘. Frank Tallis se inspiroval svou psychoterapeutickou praxí a popsal dvanáct vztahů/vidin vztahů pohybujících se mimo zažité/přijatelné konvence. „Zubaře zavolali a on za ní přišel do pooperační [...]

Sny a sekyry

Před časem jsem pěla chválu na Ostny a oprátky Jiřího Padevěta, dnes ve stejném duchu pokračuji s jeho další knihou. Drží se stejného konceptu, tj. mikropříběhy na hranici non fiction a beletrie. Opět jde o útlou knížku, ale oddechové nebo rychlé čtení rozhodně nečekejte. Abyste knihu plně docenili, je potřeba mít povědomí o spoustě věcí [...]

Pekingský rozparovač

Čínské thrillery končí. A končí velmi efektně. Drsně, krvavě a přitom věrně mayovsky. Jak mě u jiných autorů popisné pasáže velmi často vadí a vnímám je jako narušení děje, u Maye mi to navadí. Spíš naopak. Pokud si na jeho styl zvyknete, má vás, není cesty zpět, čtete jednu jeho knihu za druhou. Pro mě [...]

Koukej, bude to oukej

Sbírka povídek Koukej, bude to oukej Michaely Dočkalové se ke mně dostala díky blogu. Jinak by mě s největší pravděpodobností minula. A i kdybych si jí všimla, asi bych po ní nesáhla, odradila by mě obálka. Vypadá tak trochu lacině, vyzývavě. Žena s modro-zelenými vlasy, velkými slunečnými brýlemi a otevřenými ústy. Asi by mělo platit nesuď knihu [...]