Asociální holky v literatuře jsou fajn. Nevíte, co od nich můžete (nebo nemůžete) čekat, jsou osobité, obecně platná pravidla pro ně neplatí. Více jsem si jich začala všímat po  Lisbeth Salanderové, výborná byla třeba Michael Munroeová a nyní přišla řada na Minnow Blyovou. Ač nerada, musím přiznat, že Minnow Lisbeth a Michael nedostihla, i když začátek knihy byl nezapomenutelný.

Minnow Blyová žila od svých pěti let v sektě keniviánů. Její rodiče následovali Proroka a společně s dalšími se izolovali v lesích, kde žili podle vizí Boha Charlieho, které jim Prorok zprostředkovával. Logika a smysl vizí a celé víry soudnému člověku uniká, ale keniviánům ne, nikdy by je nenapadlo o víře pochybovat. Žili v šachu a v posvátné hrůze z čehokoli mimo jejich komunitu. Až na Minnow. Ta začala samostatně přemýšlet a porušovat pravidla. Nejprve jen nenápadně. Opakovaně opouštěla tábor, kupodivu si toho ale nikdo nevšiml a nic se jí nestalo. Dostávala se do kontaktu s neupravenou realitou, pochybnosti o víře byly postupně silnější než bezpodmínečná poslušnost, a tak se Prorokovi vzepřela. Zastání se jí nedostalo, trestu ano, Prorok jí nechal useknout obě ruce. To se dozvíte hned na začátku knihy, výkop tedy impozantní. I další události jdou svižně po sobě, tábor keniviánů shořel, Prorok je mrtvý, Minnow je za těžké ublížení na zdraví umístěna do nápravného zařízení pro mladistvé. Ač je pod zámkem, zažívá první pocity svobody. Oťukává terén a navazuje přátelství, učí se důvěřovat a dívat se na svět vlastníma očima, ne tak, jak jí kázal Prorok. Sekundují jí Angel, usvědčená mladistvá vražedkyně, a doktor Wilson, psychiatr pracují pro FBI, který se podílí na vyšetřování smrti Proroka. Minnow může v rámci daných možností sama rozhodovat o svém životě, má možnost volby, tedy něco, co jí bylo roky odepíráno.

Téma knihy je zajímavé, má velký potenciál, který se však Stephanii Oakesové nepodařilo plně využít.  Úvod rozehrála skvěle, děj ale dále negradoval, spíše stagnoval. Několik momentů mě sice překvapilo (hlavně to, kdo Minnow uřízl ruce), rozuzlení bylo víceméně předvídatelné, jedna z logických možností. Další přidaná hodnota, zápletka nebo komplikace se neobjevily. Hlavní postavy autorka až moc stylizovala do lehce černobílých rolí, neubránila se několika klišé. Začátek knihy mi vyrazil dech, výdech při dočítání byl naopak spíše pozvolný.

Moje hodnocení: 69 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Stephanie Oakesová

Nakladatel: Host

Počet stran: 367

 

Kam dál:

Jestli jste nečetli knihy Taylor Stevensové o Michael Munroeové, jděte do nich. Je to drsná ranařka, asociálka typu Lisbeth Salanderové, kterou mimo jiné formovaly roky strávené v sektě.

V plánu mám ještě Vzestup a pád mocností Toma Rachmana nebo Dívku, která si říkala Tuesday Stephena Williamse. Četli jste? Stojí to za to?

 

Co budu číst:

Vrátila jsem se do českých vod a přečetla Do tmy Anny Bolavé. Je to výborná kniha. Více v další recenzi :o).