Amerikána Chimamandy Ngozi Adichie byla jednou z nejlepších knih, které jsem četla v minulém roce. Zvědavost na její další knihy byla proto veliká. Po Amerikáně jsem si autorku lehce proklepla na netu, její tvorba je pevně spjatá s feminismem a nezůstává pouze u beletrie.

Jak jste na tom s feminismem vy? Třeba takové Švédsko hodně dobře. V roce 2015 věnovala švédská vláda každému šestnáctému Švédovi a Švédce jeden výtisk této knížky. U nás tak osvícení zatím nejsou, ale díky Absyntu si knížku můžete přečíst ve slovenštině a v květnu díky Hostu v češtině. A k tomu ještě jeden knižní přídavek.

Všetci by sme mali byť feminist(k)ami je útlá knížka o pouze 64 stránkách, dala jsem ji za dvě cesty autobusem ve městě. Myšlenkami je ale nabitá. Klišé malá velká kniha na ni platí beze zbytku.

Muži a ženy sú rozdielni. Máme rozdielne hormóny, rozdielne pohlavné orgány a rôzne biologické schopnosti – ženy môzu mať deti, muži nie. Muži majú viac testosterónu a sú vo všeobecnosti silnejší jako ženy. Hoci je žien o čosi viac jako mužov – tvoria 52 percent obyvateľstva -, väčšinu mocenských a prestížnych pozícií obsadzujú muži. … Znamená to, že muži doslova riadia svet, čo mohlo dávať zmysel nanajvýš tak před tisíc rokmi. … V súčasnosti však žijeme v celkom inom svete. Člověk spôsobilejší na to, aby sa stal lídrom, už nie je ten, ktorý je fyzicky silnejší. Sú to skôr ludia inteligentnejší, kreativnejší, lepšie informovaní či inovatívnejší. A tieto vlastnosti neovplyvňujú žiadne hormóny. Inteligentnými, inovatívnymi a kreatívnymi bytosťami môžu byť rovnako muži jako aj ženy. Vyvinuli sme sa. Spolu s nami sa však nevyvinuli naše predstavy o rode“

Chimamandy Ngozi Adichie pochází z Nigérie, postavení žen je tam jistě komplikovanější než u nás. Autorka to dokládá mnoha příklady z dětství i ze současnosti. Spousta věcí je ale přenositelných i na kulturu naši.

Myslím, že pojem feminismus je tady často dáván do nevhodných kontextů a zbytečně vnímán pejorativně. Koho si představíte jako feministku? Ženu, která káže o rovnosti pohlaví (nebo ještě lépe o nadřazenosti žen), parfém a kosmetické vychytávky viděla jen z vlaku a militantně hájí práva žen navzdory čemukoli a kohokoli? Trochu přeháním, vím, ale ruku na srdce, kolikrát jste viděli třeba fotku nějaké krásné ženy v bikinách a pod ní titulek ve stylu feministky bijí na poplach… A další straně se klidně dočtete, že je třeba využít ženské zbraně, abyste dosáhla svého.

Jsem žena, blbá úplně nejsem, ošklivá snad také ne, jak velká jsem feministka, netuším. V pojetí Chimamandy jí ale jistě jsem. Myslím, že všichni by měli mít stejné šance (pokud o ně stojí a pokud odpovídají jejich schopnostem), pohlaví by nemělo být rozhodující nebo výhodou. Některé profese jsou z logiky věci více mužské nebo ženské. Dát ale třeba pevné kvóty, kolik procent žen nebo mužů by někde mělo být, je podle mě blbost. Buď na to mám, nebo ne. A nějaké ženy mají ‚větší koule‘, než jejich kolegové. Nenechte se svazovat stereotypy.

Moje hodnocení: 90 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Chimamanda Ngozi Adichie

Vydavatel: Absynt (2017)

Počet stran: 64

 

Kam dál:

Jestli se vám nechce číst ve slovenštině, v květnu vyjde v Hostu nejen Feminismus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních. Zapište si do deníčků.

Kniha Všetci by sme mali byť feminist(k)ami je upravenou verzí proslovu, který autorka měla na konferenci TEDxEuston. Jestli chcete, mrkněte na něj tady.

 

Co budu číst:

Pokračuji v Absyntu, dočítám Pol Potov úsmev Petera Fröberg Idlinga a nebo některou z knih Åsne Seierstadové.