Obchodník s hudbou aneb v mém případě ukázka z toho, jak mohou mylná očekávání zkazit dojem z knihy. Pokud chcete prvoplánovou romantiku, knihu na léto s milou a staromilskou atmosférou, zklamaní nebudete. Já čekala něco víc a to se nekonalo. Přitom to začalo tak slibně.

„Byl jednou jeden obchod s hudbou.

Zvenčí vypadal jako každý jiný obchod v každé jiné postranní uličce. Nad vchodem nebyl žádný nápis. Ve výloze žádné vystavené desky. Jen podomácku vyrobený plakát přilepený na sklo. Hudba, kterou potřebujete!!! Všichni jsou vítáni!!! Prodáváme jen GRAMODESKY …  Vážná hudba, rock, jazz, blues, heavy metal, punk … nic nebylo zapovězeno, pokud to někdo zaznamenal na vinylový kotouč. A když jste Frankovi pověděli, co byste rádi, anebo prostě jen na co máte dneska náladu, za pár minut vám našel přesně tu pravou nahrávku. Měl na to talent. Zvláštní dar. Věděl, co lidé potřebují, dokonce i když to vlastně ani nevěděli oni sami.“

Franka přivedla k hudbě jeho matka. Hudba pro ni byla na prvním místě, jediné, na čem jí záleželo, jediné, co měla opravdu ráda. Pokud poslouchala, Frank mohl také. Mohl sdílet své dojmy, objevy, které skladby schovávaly. A především mohl být s ní, mohl ji milovat a mít pocit, že milován je i on. Hudba zprostředkovaná gramodeskami je stala jeho jedinou životní jistotou. Po matčině smrti musel Frank začít úplně od začátku. Odešel z domu, kde společně bydleli. Otevřel si obchod s gramodeskami na Unity Street, hned vedle tetovacího salónu, pohřebnictví, pekařství nebo obchůdku s duchovními předměty, který vedl bývalý kněz. Spojovala je nejen blízkost, ale také neustálá snaha nezkrachovat. Obchod s gramodeskami se v určitých aspektech vymykal, o kupující neměl Frank nouzi.

Byli tu samozřejmě stálí zákazníci, kteří si chodili pro nové desky, ale často přišel někdo, kdo chtěl něco navíc. Frank už pomohl lidem překlenout těžkou nemoc, zármutek, ztrátu sebedůvěry i zaměstnání, ale i mnohem všednější starosti, jako třeba fotbalové výsledky nebo špatné počasí.“

Námět knihy připomíná Levandulový pokoj Niny George, kde se Jean Perdu snaží léčit duši ne gramodeskami, ale knihami. Pokud by linka šla tímto směrem, byla bych maximálně spokojená. Hlavní postava má nějaký problém/v minulosti se jí stalo něco, s čím se nedokázala/nemohla vyrovnat. Aby se dál netrápila, obrátila pozornost směrem k ostatním, pomáhat jiným je o hodně jednodušší než sobě. S každou pomocí, s každým vyřešeným problémem by se mohlo poodkrýt prožité a neodžité trauma. To se chvílemi v Obchodníkovi dělo, ale zasklil to konec. Melancholická atmosféra zapadlé uličky bojující o přežití a rozvíjející se láska k záhadné cizince se v něm přetavila v lehce kýčovitou scénu Lásky nebeské. Škoda.

 

Moje hodnocení: 70 %

Recenze vyznívá spíše kriticky, hodně udělalo ono mylné očekávání. Jako tip na letní dovolenou nebo na večer při vínu a poslechu hudby fungovat může. Jen u toho konce buďte shovívaví…

 

Bibliografické údaje:

Autor: Rachel Joyceová

Nakladatel: Cosmopolis (2019)

Počet stran: 288

 

Kam dál:

Zkuste pro srovnání Levandulový pokoj Niny George. Nebo se podívejte na Notting Hill a Lásku nebeskou 🙂

 

Co budu číst:

Sešla se mi spousta hodně zajímavých knih. V plánu mám Všechny Louisovy děti Kamila Bałuka, Když Morrise Gleitzmana, Nedělní šachy s Tisem Silvestera Lavríka, Stopy města Larse Saabyeho Christiansena nebo Evropské jaro Kaspara Collinga Nielsena. A kochám se Příběhy z vnitřního města Shauna Tana.