Jedu v knize hodně dlouho a často. Už jako malá jsem ráda poslouchala dědu, když mi četl pohádky, až chudák chraptěl, rodiče měli povinné čtení před spaním, pak jsem se s knížkou schovávala pod peřinu, abych mohla dočíst kapitolu (když ne celou knížku). Během školy to tak slavné nebylo, knižní hody nastaly vždy o prázdninách nebo ke konci zkouškového období, kdy už mě nikdo nemučil. Můj velký knižní boom přišel během těhotenství, měla jsem najednou dost času, tak jsem četla. A četla jsem dál během mateřské i nyní po návratu do práce. Mám moc ráda vůni knížek, ale když se naše knihovna začala podobat knihkupectví, dostala jsem čtečku. Přijala jsem ji nejdřív s rozpaky, později s nadšením. Na tištěné knihy jsem ale nezanevřela, žijeme proto v knihkupectví s nabitou knihovnou i čtečkou 🙂 Moje babička vždycky říkala, že na knížku musí být, i kdyby na chleba nebylo. Já bych to asi tak nehrotila, ale na knihy skoro vždycky je, v současné chvíli nejen pro mě, ale také pro dceru.

V knize jedu i na sociálních sítích https://www.instagram.com/jeduvknize/ a  https://www.facebook.com/jeduvknize/

Máme kostru ve skříni

Dětský strach je velké téma. Děti se snažíme uchránit, jak jen můžeme, ale kontakt s něčím, čeho se bojí, kdy by měly pociťovat nějaký respekt, je nevyhnutelný. Musí být. A i když doma vytváříme/snažíme se vytvářet bezpečné prostředí, už jen tím, že čteme klasické pohádky, na nějaký ten strach zakládáme. Jen uvažte – správné princezně zemřela [...]

Legenda o jazyku

Pokud bych měla tipovat, jako nejvíce čteného/diskutovaného současného slovenského autora na českém trhu bych viděla Jozefa Kariku. Nebo na Slovensku trvale žijícího Roberta Bryndzu. Pro mě ale roky jednoznačně vede Pavol Rankov. Jako první jsem před lety četla Stalo se prvního září, pak Matky a teď Legendu o jazyku. Post mé slovenské jedničky Rankov jednoznačně [...]

Lužinova obrana

Lužinovu obranu jsem četla před lety v překladu Ludmily Duškové. A teď po přečtení druhém musím říct, že jsem ji četla moc mladá, chyběly mi zkušenosti, víc načteno, abych knihu mohla plně docenit. Je škoda, když historii vnímáte jen jako data v učebnicích, psychologii jako nudné teorie bez praktického dopadu. Není problém se vše naučit, máte jednotlivé [...]

Stín kapradiny (audiokniha)

Stín kapradiny je tak trochu jiná audiokniha. Velká část nahrávek, které v současnosti vycházejí, představuje výběr soudobé prózy. A to je moc dobře. Kdo nechce/nemůže číst, může poslouchat. Ale ještě lepší je, že prostor dostávají i takové projekty, jako je Stín kapradiny Josefa Čapka. Krásná čeština, literární výlet do minulosti, láska k přírodě, zločin a jeho různé [...]

Tichý zabiják (audiokniha)

Dokonalé, výborné. Tichý zabiják velmi zdařile navazuje na Mokrou rybu, první knihu s kriminálním komisařem Gereonem Rathem. Děj osmidílné noirové série zasadil Volker Kutscher do Berlína 20. – 30. let 20. století, tj. do období tzv. Výmarské republiky. V porovnání s Mokrou rybou ubylo politiky, zůstala do detailů vykreslená dobová atmosféra, které dodávají ten správný šmrnc hvězdy stříbrného [...]

Příběh krátkého manželství

Syrová kniha jdoucí až na kost. Obrazně i doslova. Mladý Dineš žije na Srí Lance, kde zuří občanská válka. Postupně přišel o vše, domov, zázemí, jistotu, rodinu, matku. Skončil v táboře pro evakuované z oblastí bojů. Žije ze dne na den, nemá ani nemůže mít nějaké plány. Jeho bezstarostná minulost působí až neuvěřitelně. Nyní netuší, zda ještě [...]

Paní plukovníková

Rosa Liksom zpracovává v Paní plukovníkové dvě hutná témata – finskou inklinaci před a během druhé světové války k nacismu a osobní tragédii hlavní ženské postavy. Drží se svých zvyklých témat, zejména touhy po moci, manipulace a sexualitě. Vypravěčka (kniha je psaná ich formou) se narodila ve finské vlastenecké rodině. V mládí se přidala k organizaci Lotta Svärd [...]

Žár

O Žáru Josepha Incardony jsem četla a slyšela mnohé. Ohlasy byly ve srovnání s ostatními knihami, které mě zajímají, spíše negativní. Vytýkány byly zejména vulgarity, přemíra porna, v širším pojetí se čtenáři/recenzenti zamýšleli nad tím, co napsáním textu Incardona vůbec sledoval. Žar jsem přečetla a souhlasit s negativním hodnocením nemůžu. Pokud sáhnete po knize, kde jednu z hlavních postav [...]