SMUTNÍM

David Foenkinos:
Něžnost
Jenny Colganová:
Báječný krámek s čokoládou
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Rosiin sladký krámek snů
Lucy Diamond:
Kavárna na pláži
Jane Austenová:
Pýcha a předsudek
Rozum a cit
Emma
Anna Elliotová
Mansfieldské panství
Alice Clayton:
Nabíječ
Hřebec
Roštěnka
Samec
Poslední výkřik
Katarina Bivaldová:
Čtenáři z Broken Wheel doporučují
Eve Makisová:
Tymiánové dopisy
David Nicholis:
Jeden den
Daniel Glattauer:
Dobrý proti severáku
Každá sedmá vlna
Anna Gavalda:
A taková to byla láska
Pavel Šrut:
Lichožrouti
Jonas Jonasson:
Stolety stařík, který vylezl z okna a zmizel
Analfabetka, která neuměla počítat
Fredrik Backman:
Babička pozdravuje a omlouvá se
Muž jménem Ove
Tady byla Britt-Marie
Tina Reber:
Láska bez scénáře
Scénář lásky
Robert Fulghum:
Opravdová láska

Lustr pro papeže

Přemýšlím, co bych měla napsat, když by stačilo jediné – přečtěte si to. Lustr pro papeže je jedna z nejsilnějších knih, které jsem v posledních měsících četla. A určitě je ta nejhnusnější. Můžu číst thrillery, kriminálky, kde se vraždí na tisíc a jeden možný způsob, nevadí mi to, protože je to fikce. Čtu ale i [...]

Nabarvené ptáče (audiokniha)

Psát o ději Nabarveného ptáčete je nyní asi zbytečné. Někdo před lety četl, jiný teď viděl v kině, další poslechl audioknihu. Já patřím do skupiny jedna a tři, film asi v tomto případě vynechám. Děj tedy pro pořádek jen rámcově. Kosiński jej zasadil na venkov blíže neurčené východoevropské země během druhé světové války, kam schovali rodiče malého [...]

Zámek a pomeranč

Přiznávám, úplně mi uteklo, že jsem Jiří Wolker psal také pohádky. Jednou z nich byla O kominíkovi, nyní vydaná jako Zámek a pomeranč. Všichni vědí, že když uvidí kominíka, mají se chytit za knoflík, něco si přát a ono se jim to splní. Vypadá to jednoduše, ale základ je mít knoflík. A právě ten sirotek [...]

Nebe nezná vyvolených (audiokniha)

Erich Maria Remarque byl asi první autor, od něhož jsem přečetla všechny knihy. Začala jsem někdy na gymnáziu, skončila na začátku medicíny. Nejvíc na mě zapůsobila Jiskra života (a byla jednou z prvních knih z období holocaustu, které jsem přečetla a které mě na toto období nasměrovaly), nejméně se mi líbil Černý obelisk. Nyní jsem [...]

Prečítané leto – O miminkách

Třetí týden Prečítaného leta je věnovaný mimin(k)ům. Sluncem zalité čtení v mém podání ale moc nečekejte. Vybrané dvě české autorky a jeden autor polský v tipech pro dospělé se s dětmi moc nemazlili. Lehké letní četní to tak nebude. Pro dospělé Nedávno vyšel třetí díl volné trilogie o mateřství Viktorie Hanišové Rekonstrukce, předcházely jí Anežka a Houbařka. Vezměme [...]

Potom

Jestli Morrise Gleitzmana ještě neznáte a čtete knihy o holocaustu, zbystřete. Když jsem začínala s blogem, jeho Kdysi jsem opakovaně doporučovala. Děj vypráví desetiletý polský židovský chlapec Felix. Jeho rodiče byli knihkupci, Felixovi vštípili hodnoty, které se naprosto neshodovaly s nacistickou ideologií – lásku k životu, knihám, úctu k druhým, potřebu pomoci i za cenu ohrožení sama sebe. Aby [...]

Rekonstrukce

Pokud bych měla napsat mé tři nejoblíbenější současné české autorky, byla by to Alena Mornštajnová, Dita Táborská a Viktorie Hanišová. O Tichých rocích Aleny Mornštajnové jsem psala nedávno, o Malince a Běse Dity Táborské a Do tmy a Ke dnu Anny Bolavé před časem. K Viktorii Hanišové jsem si nějakou dobu hledala cestu. Její prvotině Anežce [...]

Osvětimská ukolébavka

Osvětimskou ukolébavku jsem dočetla před pár dny a stále si nejsem jistá, co bych o ní měla napsat. Je potřeba rozlišovat příběh a jeho zpracování, to první výborné, to druhé místy pokulhává. Příběh Helene Hannenmannové je bezesporu velmi silný, o to víc, když víte, že se Mario Escobar inspiroval skutečnou ženou, resp. rodinou. Helene je [...]

Tiché roky (kniha i audiokniha)

Alenu Mornštajnovou jsem začala číst v době, kdy byla ještě relativně neznámou autorkou. Slepá mapa byla výborná, Hotýlek mi z jejích knih líbil asi nejméně (i tak ale trumfnul spoustu moc dobrých knih). Hana Slepou mapu o malý kousek předčila a Tiché roky zase z pomyslného piedestalu sesadily zase ji.  Jsou výborné. Nenápadné, pomalu plynoucí, odehrávající se ve [...]

Prostě na mě zapomněli

Po delší době vezmu úvod trochu obecně. Blog jsem začala psát jen jako pokus. Aby měl alespoň nějakou šanci na život, založila jsem profil na Instagramu a Facebooku. Vše běží třetím rokem, baví mě to, čtení zůstalo v rovině zábavy, nestala se z toho povinnost. Díky blogu jsem objevila žánry/formy, které by mě s největší pravděpodobností minuly. O [...]

Load More Posts