Velký knižní čtvrtek ctím už několik let. Ne, že bych knížky kupovala pouze v tyto dny, jen jich v jeden den kupuji o něco více než normálně. Když jsem procházela nabídku na jarní čtvrtek letošního roku, říkala jsem si, no, nic moc pro mě, aspoň ušetřím. Nicméně jsem se podívala zas a pak ještě jednou. Když přišel čtvrtek, koupila jsem čtyři knihy, další dvě mám ještě v plánu. Bilance je to slušná, prý nic moc pro mě. Někdy pobavím i sama sebe.

Nyní tedy čtu a čtu, až jsem přečetla Knihu zrcadel. A světe, div se, byla přesně pro mě. Jestli máte rádi chytré thrillery, je to kniha i pro vás. Autor si vystačil s několika málo postavami, nebylo potřeba krvavých efektů, stačila ‚jen‘ jedna vražda a spousta lží okolo ní.

Děj se točí okolo tajemného rukopisu. Literární agent Peter Katz dostane mail s ukázkou románu Richarda Flynna. Je to autobiografické vyprávění o Flynnových dávných studiích na Princetonu, jeho vztahu se spolubydlící Laurou a jejich velmi zvláštních návštěvách u profesora Josepha Wiedera. Zpočátku vše běží bez sebemenšího zádrhelu, Laura ale postupně začíná být odtažitá, Richardovi lže nebo neříká úplnou pravdu. Vše vyvrcholí vraždou profesora. Petera rukopis pohltí, ale není celý. Richard Flynn mu ale na další otázky odpovědět nemůže. Aby mohl Peter odkrýt celou pravdu, kontaktuje svého kamaráda ze studií, novináře Johna Kellera. A John požádá o pomoc detektiva ve výslužbě Roye Freemana, který vraždu profesora před lety vyšetřoval. V knize se postupně mění vypravěč, od literárního agenta, přes novináře až po detektiva. Skvělý nápad. Každý z nich odhaluje část pravdy, sbírá střípky informací od důležitých aktérů, kteří si ale protiřečí. Je jasné, že někdo nebo někteří lžou. Ale kdo? Musím se přiznat, že jsem do poslední chvilky nevěděla, jak se události v noci, kdy byl profesor zavražděn, staly. Měla jsem sice tip, ale špatný.

Autor vystavěl skvělý a napínavý příběh. Vypráví o lidech, jejich vzpomínkách, lžích, pololžích nebo polopravdách, o vlivu a moci jedněch na druhými a schopnosti toho plně využít nebo spíše zneužít.

Pro Knihu zrcadel platí jedno klišé (myšleno jen v dobrém). Napsat ho ale nemůžu, prozradila bych tím více, než bych chtěla. Až si knihu přečtete, napište, jestli vás něco napadlo.

Moje hodnocení: 85 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Eugen Ovidiu Chirovici

Nakladatel: Host (2017)

Počet stran: 311

 

Kam dál:

Jestli chcete pokračovat v chytrých detektivkách, sáhněte třeba po osvědčené anglické klasice. Můj nesmrtelný favorit je Hercules Poirot a jeho šedé buňky mozkové. Ze současných autorů si přečtěte třeba knížky Roberta Galbraitha (J.K. Rowlingové). Během čtení jsem si vzpomněla také na film Prokletý ostrov. Takže i tip na film. Vím, není to sice novinka, ale osvědčená klasika jistě ano.

 

Co budu číst dál:

Aktuálně čtu Letního hosta. Moje recenze nebude nějak zvlášť jásavá. Ale o tom příště…