Když to tam není, tak to tam nehledej je volným pokračováním knížky Suchý hadr na dně mořském. Jana se z moravského venkova přestěhovala do Prahy a snaží se nějak zapadnout, najít své místo a asi i sama sebe. Někdy se jí to daří více, jindy méně.

Na začátku nemá nic, bydlí v úplné díře, postupně se ale začíná blýskat na lepší časy. Vždycky měla ráda knížky, logickým krokem je tedy práce v knihkupectví a doufání v něco lepšího. V životě osobním se jí spíše nedaří než daří. Vztahy jsou stylem pokus omyl, náhodní známí proplouvají, zůstává trojice věrných v čele s excentrickou spolubydlící Naďou, která si zdobí klobouky podle ročních období, pracuje v divadle a je alergická na běh.

Když to tam není, tak to tam nehledej je i není kniha. Formátem jistě ano, ale román nečekejte. Je to sled krátkých kapitol, jež posunují děj dopředu, ale zůstávají hodně na povrchu, zvolený formát neumožňuje jít více do hloubky. Vím, že v každé knize se nemusí řešit zásadní věci, ale pokud to tak není, měla by kniha mít jinou přidanou hodnotu. Ta tady podle mě moc nebyla. Jana mi připadala málo uvěřitelná, příhody o ní bych si spíše přečetla jako fejetony v nějakém časopise, ale na knihu mi to přišlo málo.

I když to tak vypadá, úplně bych ji nezatracovala, některé kapitolky mě pobavily, ale na většinu si s největší pravděpodobností za týden nevzpomenu. Bude ale léto, knížka by podle mě byla přijatelnou volbou na dovolenou, kdy nebudete chtít o ničem přemýšlet. Přibalte si ale knih víc, tahle vám vydrží jen chvilku. Asi by bylo vhodné přečíst si i první díl, bez něj se ochudíte o jednoho z klíčových hráčů, kněze Natanaela. Víc než oddechové čtení ale nečekejte, znáte to, když to tam není, tak to tam nehledej…

Moje hodnocení: 54 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Ivana Chřipková

Nakladatel: Bookmedia

Počet stran: 208

 

Kam dál:

Podobně koncipovaná je Aristokratka Evžena Bočka. Hlavně první díl určitě stojí za přečtení.

Pokud si chcete odpočnout od hutných knih, zkuste povídky, z českých třeba Dámskou jízdu.

 

Co budu číst: 

Uvažovala jsem mezi Ten, kdo stojí v koutě a Hedvábím. Nakonec vyhrálo Hedvábí. Jsem už pár stránek před koncem, recenze tak bude brzy.