Četla jsem Shakespeara, Vraždy podle Shakespeara, teď i Lásku podle Shakespeara. Je to takové fajn čtení, nenáročná oddechovka. Od podobných knížek nečekáte nic závratného, jen se chcete na chvíli zahrabat s knihou, čajem nebo čímkoli jiným (v případě Lásky podle Shakespeara na chvíli delší, jen první díl má 462 stran) a vypnout. Za tohoto předpokladu Láska podle Shakespeara uspěje. Téma je sice úplně tuctové, studentka Aubrey a asistent profesora Daniel se do sebe zamilují, i když by kvůli svému akademickému postavení neměli. Daniel s sebou navíc nese tajemství z minulosti, které vše ještě více komplikuje. Schází se proto tajně, koná se jen romantika, žádné Odstíny šedi nečekejte, tedy alespoň v prvním díle ne. Oba jsou zamilovaní, pak se něco stane, vypadá to, že je konec, ale není.

Trochu mě mrzel rychlý skok na začátku vztahu. Nejdříve okolo sebe jen chodili, Aubrey tajně snila, o Danielovi se dalo jen tušit, pak jedna akce a už si vyznávali lásku. Později jsem se chvílemi během čtení trochu nudila, není to romance na 200 stran. Proto jsem přivítala, když se změnil vypravěč, místo Aubrey Daniel. Děj byl hned dynamičtější.

I přes velký počet stran jsem knihu přečetla celkem rychle. Po vraždách dětí, holocaustu, morfiu nebo finském podivnu fajn oddechovka. Koupím si i druhý díl (Láska podle Shakespeara. Marná touhy snaha), na konci února má vyjít i díl třetí (Láska podle Shakespeara. Sen noci univerzitní). Ty podtituly jsou trefné, Daniel a Aubrey, Marná touhy snaha a Sen noci univerzitní, prostě Shakespeara :o).

Moje hodnocení: kdybych měla hodnotit obecně, tak nejspíše 60 %. Ale jde přeci jen o specifickou kategorii knížek, kde velkou literaturu nečekáte, v rámci kategorie tedy 70 %.

 

Kam dál:

Cokoli z kategorie Bavím se a červenám, i když v Lásce podle Shakespeara zatím moc k červenání nebylo. Nejradši mám Alici Claytonovou, Roštěnka, Nabíječ nebo Samec nemají chybu. Moc fajn je i autorská dvojka píšící pod jménem Christina Lauren(ová).

Jestli chcete další akademickou romanci, sáhněte po knihách od Sylvaina Reynarda (trilogie Gabrielovo Inferno, Gabrielův Očistec, Gabrielův Ráj). Opět studentka a profesor, mě trochu Gabriel štval, ale neodradilo mě to od přečtení celé trilogie.

 

Co si přečtu:

Láska podle Shakespeara, Marná touhy snaha i Sen noci akademické, ale ne hned.

Po dočtení jsem sáhla po svém prvním Hájíčkovi (Selský baroko) a nyní dočítám Limassol (o tom příště).