Nalehko

Téma knížky Nalehko mě zaujalo. Představa, že bych měla odjet na 21 dní jen v tom, co mám na sobě, a několika málo věcmi v kabelce, mi přišla úplně mimo. Navíc s mužem, jehož znám několik měsíců a mám s ním vztah nevztah. Oba hlavní hrdiny vybrala autorka skvěle. Clara, mladá žena, kterou dlouhou dobu paralyzovaly úzkostné stavy, se nedávno vrátila k běžnému životu, aniž by ji to stálo nadměrné úsilí. Jeff, muž po rozvodu, profesor na vysoké škole, libující si v extravagantním oblečení i způsobu života. Pro mě byl až moc alternativní (co si myslet o muži, který v rámci experimentu bydlel v kontejneru na odpadky). Poznali se na internetové seznamce. Jsou naprosto odlišní, ale doplňují se. Na cestě nemají nic jisté, letí do Istambulu a během následujících 21 dní projedou osm evropských zemí. Bez věcí, bez zavazadel, zajištěného ubytování nebo definovaného vztahu.

Vstupní proměnné super, ale pro mě to nějak nefungovalo. Clara řešila svoje úzkosti, plány na cestu, jak nejefektivněji sbalit kabelku, a mít tak luxus tří kalhotek s sebou. Jeff si užíval, s lehkostí zvládal cestovní nástrahy, oba tápali ve vzájemném vztahu, jenž se postupně krystalizoval. Od děje mě rušily relativně četné citáty. Působily vyumělkovaně, srážely autentičnost knihy. Střídaly se zajímavé pasáže, díky nim jsem knížku dočetla, ale mnohdy jsem text jen proletěla, abych neztratila souvislosti. Možná jsem se nezačetla proto, že popisovaný životní styl není pro mě to pravé ořechové. Byla jsem zvědavá, jak takový výlet zvládne holka, která ještě před nedávnem nebyla schopná najíst se, jejíž životním cílem bylo přežít den. To jsem se sice dozvěděla, ale myslím, že skvěle postavené základy by šlo využít lépe.