Jak to vypadá, pohádky mají nové hrdiny. Zapomeňte na princezny, prince, zvířata všeho druhu, čaroděje, vodníky i čerty. Je doba ponožek! Lehký náznak dala Astrid Lindgrenová a její Pipi Dlouhá punčocha. Ponožky (resp. punčochy) tam sice vstoupily na scénu, ale jen jako doplněk Pipi. Důležitější roli už dostaly v Harry Potterovi. Bez Harryho ponožky by chudák Dobby prožil celý život v područí Malfoyových. I když svou svobodu nakonec celkem odskákal, význam ponožky byl nepopiratelný. Velký průlom zaznamenaly ponožky v Lichožroutech Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Hrály stále ještě druhé housle a představovaly jen potravu pro Lichožrouti. Ti by ale bez ponožek nemohli být, v důsledku toho tedy role veliká.

Teď se ponožky dočkaly. V knize polské autorky Justyny Bednarekové hrají prim. S nikým se nedělí o pozornost, jsou samy za sebe.

Malá Bé a její maminka mají klasický problém, ztrácejí se jim ponožky. Pozvou instalatéra, který najde pod pračkou díru. Právě tou jim uteklo už deset ponožek, čtyři pravé a šest levých. Kam ponožky šly, maminka a Bé netuší, čtenář se to postupně dozví. Jedna se stala filmovou hvězdou, druhá soukromým detektivem, třetí zachránila myší sirotky, další pomohly vrátit náladu malému nemocnému chlapci nebo vyhrály soutěž o nejkrásnější růži. Deset ponožek, deset krátkých příběhů.

Příběhy většiny ponožek jsou milé, některé jsou až moc uvědomělé a jejich směřování pro mě celkem překvapující, dítěti to ale rozhodně nevadí. Text doprovází hodně barevné, nápadné i nápadité ilustrace, někdy jsou barevné celé stránky, už jen listování je radost. Během čtení tak děti zaujme nejen text, ale i grafické zpracování. Vyzkoušeno na dítěti vlastním :).

Malá rada na konci – nesrovnávejte Neobyčejná dobrodružství s Lichožrouty, i když se to na první pohled nabízí. Lichožrouti mají příběh, děj je napínavý a má spád, jsou určeny pro starší děti než Neobyčejná dobrodružství. Ty jsou spíše krátkými povídkami pro předškolní děti. Host doporučuje pro věkovou kategorii 5+, za mě klidně 4+, příběhy jsou snadno pochopitelné. Jejich délka nevyžaduje dlouhodobou koncentraci, ideální před spaním. Dítě rychle zabere a vy se moc nenadřete :).

Moje hodnocení: 75 %

Hodnocení dcery (4,5 roku): Jo, líbí. Budeme to číst znova od začátku?

 

Bibliografické údaje:

Autor: Justyna Bednareková

Ilustrace: Daniel de Latour

Nakladatel: Host (2017)

Počet stran: 168

 

Kam dál:

Dočetla jsem dceři také Švédské pohádky, jejich recenzi ještě dlužím, ale už teď můžu doporučit. Našla jsem hodně společných prvků s pohádkami našimi. Víte třeba, že Švédové mají pohádku o sýrové chaloupce? Funguje v ní všechno stejně jako v naší perníkové.

V plánu máme Rok v lese Emilie Dziubakové, to nebude čtení jako takové, ale spíš prohlížení s povídáním, na to těším hodně.

Nikdy nezklamou třeba knížky Pavla Čecha, dceři se nejvíc líbí O čertovi nebo všechna Dobrodružství pavoučka Čendy.

Hit našich posledních týdnů je také Koho sežere vlk? Ester a Milana Starých. Recenzi mám v plánu už hodně dlouho :).

 

Co budu číst:

Řada přijde i na Obejmi mě, prosím Przemyslawa Wechterowicze, Pod zemí, Pod vodou Aleksandry a Daniela Mizielińských. Jak to tak vypadá, jedeme teď v knihách polských :).

Čteme ale i knížky z úplně jiného soudku, třeba včera jsem koupila Návrat do Nádhernie, další dobrodružství princezny Sofie. Brak je to, vím, ale dceru to baví. Hlavní je, že láska ke čtení u ní už nepochybně je :).