Případ Collini Ferdinanda von Schiracha jsem chválila, kudy jsem chodila. Příběh starého muže, který vzal spravedlnost do vlastních rukou, když zákon selhal. Přišel do hotelu, zabil druhého muže a ke všemu se přiznal. Do té doby žil naprosto nenápadně, rozhodně nebyl prototypem vraha. Ale… Útlá knížka, o níž přemýšlíte hodně dlouho. Jako jednu z mála jsem ji hodnotila 100 %.

Teď von Schirachovi vyšla sbírka povídek inspirovaná skutečnými případy z jeho advokátní praxe. Krátké texty ukazují, jak je jednoduché stát se obětí, násilníkem, vrahem. Jak dlouho může člověk snášet zlo nebo jednat zkratkovitě. Von Schirachův styl je úsporný, bez zbytečné omáčky, emocí nebo snahy o senzaci, jde přímo k jádru věci. Píše o zločincích, obětech a advokátech, kteří se nějak musí vyrovnat s realitou, v níž se profesně pohybují.

„Po jednání jsme šli se spolužákem na nádraží. Mohli jste hovořit o vítězství obhajoby nebo o Rýnu tekoucím podél kolejí nebo o čemkoli jiném. Ale místo toho jsme seděli na dřevěné lavici s oprýskaným lakem, a nikdo nechtěl nic říct. Věděli jsme, že jsme ztratili svou nevinnost a že to nehraje roli. Ve svých nových oblecích a se zánovními aktovkami jsme mlčeli i pak ve vlaku, a zatímco jsme jeli domů, mysleli jsme na to děvče a na ty řádné muže a nedívali jsme se na sebe. Dospěli jsme, a když jsme vystupovali z vlaku, bylo nám jasné, že věci už nikdy nebudou jednoduché.“

Četla jsem o tom, jak spořádaní otcové od rodin brutálně znásilnili mladou studentku.

„Byli to řádní muži a vykonávali řádné zaměstnání: zástupci pojišťoven, prodejci automobilů, řemeslníci. Nedalo se jim nic vytknout. Skoro všichni ženatí, vychovávali děti, platili daně, spláceli půjčky, večer se dívali na zprávy. Úplně normální muži, nikdo by nevěřil, že se něco takového může stát.“

O vdané ženě, matce dětí, která pro zevního pozorovatele měla vše, ale uvnitř se cítila naprosto prázdná. Zachovala si tvář, ale ztratila sama sebe. Prázdnotu a samotu zaháněla relativně nezvyklým způsobem. O těhotenství mladé dívky, prakticky ještě dítěte, jež skočilo tragicky. O drogovém obchodu a naprosto zpackané akci s nečekaně příznivým koncem (v rámci kontextu). O domácím násilí, ženě, která se nechala bít, aby dceři nezničila iluzi rodiny. O manželech toužících po netradičním sexu a důsledcích z toho plynoucích. O málem promlčené vraždě starého pána.

Většina postav nebyla pro své okolí nápadná, někdy okolí naprosto selhalo, i když bylo přímo konfrontováno. Po přečtení ve mně zůstala pachuť. Von Schirach jde na dřeň, píše o věcech, které chceme popřít, tvářit se, že neexistují, resp. existují jen v knihách nebo v jiném světe, ne v tom našem. Byly by to skvěle napsané klasické detektivní povídky staré škole, ale ony jsou mnohem víc. Je to realita.

Moje hodnocení: 90 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Ferdinad von Schirach

Nakladatel: Host (2018)

Počet stran: 176 stran

 

Kam dál:

Pokud jste nečetli, určitě sáhněte po Případu Collini. Zatím jsem nečetla žádnou knihu od Sebastina Fitzeka. Jeho knihy mi byly opakovaně doporučovány, když jsem mluvila o von Schirachovi. Nějakou z nich mám v plánu.

 

Co budu číst:

Dočetla jsem Průkopníky (čtvrtý díl dětské série Kepler62), v noci jsem rozečetla Na okraji Liny Bengtsdotterové, jsem na začátku, ale první dojem je hodně dobrý.