Záhady kvantového světa začíná jako dokonalý superhrdinský komiks. Bob společně se svým psem Rickem přistává na Měsíci, aby zjistil, co by mohl být nedávno vyfotografovaný objekt, který vypadá jako uměle vytvořený. Jenže v tu chvíli k nim přiletí asteroid a Ricka zabije. Čekala jsem cokoli, ale tohle rozhodně ne. Bob se po návratu stáhne do sebe, zavře se doma a nechce s nikým komunikovat. Až se na to vycpaný Rick (v kvantovém světě se ztrácí rozdíly mezi živým a mrtvým, tak se nedivte) už nemůže dívat a vyšle ho na další misi – objasnit záhady kvantového světa.

Bob jde na konferenci, která by mu v tom mohla pomoci, nechápe ale vůbec nic a navíc se propadne do křesla … a objeví se přímo u zrodu kvantového světa, kterým ho provádějí slavní fyzikové. Začíná Max Planck.

„‘Byl jsem na konferenci o kvantové fyzice a zničehonic … jsem se tak trochu ztratil.‘

‚Není divu! Vždyť v té se ztrácí i většina fyziků!‘

‚A jajaj! To jsem se dobře přimotal.‘

‚Máte štěstí, že jste se přimotal ke mně. Jsem Max Planck.‘“

Ten Bobovi vysvětlí, jak objevil svou konstantu h, resp. co to vůbec konstanta je, a předá ho Einsteinovi (v mladší a později starší verzi). Einsteina střídá výborný de Broglie a asi nejlepší bublinová konverzace z celé knihy:

„‘Einstein mi vzkázal, že se prý pokoušíte vyřešit záhadu kvantového světa… To není zrovna snadný úkol.‘

‚Přesně to jsem říkal i svému vycpanému psovi.‘“

Následují další a další fyzikové. Heisenberg, Schrödinger s výbornou bublinou „Pěkné Ψ kusy nám tu vyvádíte“, později nechybí ani Schrödingerova kočka a vlastně ani Einsteinova myš), Bohr nebo Hugh.

Díky spolupráci teoretického fyzika Thibaulta Damoura a komiksového kreslíře Mathieua Burniata vznikla hodně zajímavá kniha. Ilustrace jsou černobílé, důležité proměnné jsou vždy odlišeny barevně, což pomáhá v orientaci i pochopení. Bob je sympaťák, vypadá jako mix Tintina a krvinek z Byl jednou jeden život. Je to sice náročnější čtení, které nesedne každému, ale za mě dobrý 🙂  Pokud máte rádi fyziku a chce si nenásilnou cestou oživit znalosti, jste fandové Sheldona Coopera, neváhejte. Místy jsem si živě představovala, jak se Sheldon směje, když jsem v textu ztrácela a vracela se tam a zpět, až jsem se chvílemi lehce zacyklila. Bazinga!

Moje hodnocení: 85 %

 

Bibliografické údaje:

Autoři: Thibault Damour

Ilustrace: Mathieu Burniat

Nakladatel: Argo (2018)

Počet stran: 160

 

Kam dál:

Jestli nemáte kombinace fyziky a komiksu dost, zkuste Fyziku superhrdinů Jamese Kakaliose.

 

Co budu číst:

Začala jsem už avizovaný Úřad pro zahrady a rybníky Didiera Decoina. Japonská laťka nasazená Annou Cimou je ale hodně vysoká.