Nenalezenou jsem doposlouchala před dvěma dny a stále nevím, co si o ní mám myslet. Rychlý rozjezd, Mróz dokáže do děje velmi jednoduše vtáhnout, poslouchala jsem, kdykoli to bylo možné. Děj vypráví dvě postavy, jejich linky přeruší vždy v tom nejnapínavějším, další poslech je nutnost. Ale ten konec… za mě to prostě zasklil. Pokud jste četli/poslouchali/bude číst nebo poslouchat – kdyby kniha skončila po událostech ve vile, byla bych spokojená. Nezlobila bych se ani za otevřený konec, ale Mrózem zvolené zakončení mi přišlo moc překombinované. Už jsem v recenzích psala opakovaně, méně někdy opravdu znamená více.

Damian Werner byl zcela průměrný mladý muž. Studoval, nenesl si s sebou žádné šrámy z dětství, měl milující rodiče a přítelkyni Ewu. Když se rozhodl požádat ji o ruku, snažil se vše pečlivě naplánovat, vybrat vhodné místo i dobu. Ten večer to vypadalo, že šťastné budoucnosti nic nebrání. Ewa souhlasila, ale záhy se připletli do cesty skupině mužů. Damiana zbili a před jeho očima Evu hromadně znásilnili. Než upadl do bezvědomí, musel vše sledovat. Když se probral, Ewa byla pryč. Nenašlo se její tělo ani muži, kteří jí to udělali, Damiana nikdy nekontaktovala, prostě zmizela. Policie se přiklonila k verzi, že se utopila v nedalekém jezeře. Damian sice přežil, ale ke starému životu se vrátit nedokázal. Odešel ze školy, nikdy nenavázal další vztah, nestál o kontakty s lidmi, zůstal mu jen jeden přítel Adam. Z letargie ho probral post s fotografií Ewy na sociální síti. První stopa do deseti letech. Sám na pátrání nestačil, a tak společně s Adamem najali soukromou agenturu. Její majitelka Kasandra se stává druhým vypravěčem a Mróz začíná díky ní rozkrývat hlavní motiv knihy – domácí násilí. Kasandra žije v krásném domě na pobřeží, je vdaná, má pozorného manžela, syna. Život jí usnadňují lidé zajišťující chod jejich domácnosti. Alespoň tak to vypadá, skutečnost je tomuto ale na hony vzdálená.

Mróz v doslovu píše, že za jeden rok v Polsku dojde až k milionu domácích útoků, týdně zemřou na následky zranění způsobených partnery až tři ženy. Podle Amnesty International se obětí domácího násilí stane každá třetí žena na světě. Kam jsou schopni pachatelé zajít? A co jejich oběti? Proč se nechají týrat, proč neodejdou? Nemůžou? Nechtějí? Co vše dokážou snést? Pokud už mají dítě, rozhodnutí odejít/zůstat jim komplikuje, nebo usnadňuje? Nechají raději bít sebe, aby dítě ochránily, ale jak dlouho může tato strategie fungovat?

Nenalezená je o beznaději, bezmoci, ztrátách, o tom, jak naše chování může ovlivnit nebo zcela převrátit životy ostatních. O tom, jak působíme na jiné, jak skutečnost nemusí odpovídat tomu, co je nám prezentováno.

Audioknihu načetli Zbigniew Kalina a Zuzana Truplová. Kalina je zvolený velmi vhodně, dokázal věrně zachytit vše důležité. Jasně vnímáme Daminovu rezignaci, postupně odhodlání, rozpaky a tápání v zjištěném, snahu najít Ewu i pravdu. Pro mě má velmi příjemnou barvu hlasu, chvíli mi připomínal Matouše Rumla. Trochu problém jsem měla s Truplovou. Přišla mi plošší, jako by nedokázala využít potenciál svého textu. Hudební předěly byly dynamické, ale přiznám se, že jsem je většinou přeskakovala. Potřeba vědět pokračování byla silnější 🙂

Moje hodnocení: 72 %

Procenta srazil konec. Pokud hledáte knihu s rychlým spádem, chybu rozhodně neuděláte. Tip pro fandy severských detektivek (s mírou násilí si rozhodně nezadá) a psychologické thrillery.

 

Bibliografické údaje:

Autor: Remigiusz Mróz

Vydavatel: Audiotéka (2018)

Interpreti: Zbigniew Kalina a Zuzana Truplová

Délka: 10 hodin a 12 minut

 

Ukázku si můžete poslechnout tady.

 

Kam dál:

Jednoznačně trilogie Zygmunta Miłoszewského s Teodorem Szackým. Hlavní téma třetího dílu Hněv představuje také domácí násilí.

Přečtěte si také V pasti lží B. A. Paris nebo V dobrém i zlém Michelle Sacksové.

 

Co budu číst poslouchat a číst:

Zkusím zase dětskou knihu – právě vyšla Strašidelná chůva finského autorky Tuutikki Tolonen. Knihu si určitě i přečtu, ilustroval ji Timo Parvela. Pokud na můj blog občas zavítáte, moje dětinské nadšení ze série Kepler62 a Tima Parvelu jste s velkou pravděpodobností zaznamenali 🙂

Aktuálně čtu Dvě místa na slunci Becky Chambersové, pokračování Dlouhé cesty na malou, rozzlobenou planetu.