Tak jo, jdu na to. Letní host je zatím moje největší knižní zklamání letošního roku. Koupila jsem ji mimo jiné společně s Múzou a Knihou zrcadel. Přišlo mi to jako zajímavý žánrově odlišný trojlístek knížek o tajemných dílech, ať už o knihách (Letní host a Kniha zrcadel) nebo o obraze (Múza). Jak už víte, Kniha zrcadel se mi moc líbila, natěšená jsem hned začala číst Letního hosta, ale nějak to nešlo. Nemám ve zvyku knížky odkládat, v tomto případě jsem od toho však nebyla moc daleko.

Letní host vychází ze skutečného pobytu Antona Pavloviče Čechova na Ukrajině. Společně se svou rodinou (rodiči a sourozenci) tam strávil dvě léta v letech 1888 a 1889. Pronajímali si dům od rodiny Lintvarjových. S jejich dcerou, Zinajdou, se Anton Pavlovič spřátelil. Svědčí o tom nekrolog, který po její smrti napsal, nic dalšího se nedochovalo. Letní host je fikcí, ukazuje, jaký vztah se mezi nimi mohl vyvinout. On, lékař, spisovatel a dramatik, který se pomalu začíná proslavovat. Ona, lékařka, nyní slepá a trpící epileptickými záchvaty způsobenými nádorem mozku, odkázaná na pomoc ostatních, pomalu umírající. Jejich hovory se logicky nevyhnou ani tvorbě Čechova, zejména jeho románu, který zde v městě Sumy během svého pobytu rozepsal a ukryl právě u Zinajdy. Ta vše, ač slepá, zapsala do deníku.

Autorka vypráví román ve dvou časových rovinách. Hlavními aktéry tak nejsou jen rodiny Čechovových a Lintvarjových, ale také dvě ženy. Káťa, spolumajitelka nakladatelství, která chce nově objevený Zinajdin deník vydat, a Ana (Anastasie), jež má deník přeložit. Všechny tři ženy prožily životní zlomy, všechny tři mají vztah k Rusku/Ukrajině. Zinajda oslepla a ví, že pomalu umírá, Káťa se snaží zachránit krachující nakladatelství, žije s tajemstvím, které nebude možné dlouho tajit, a Ana je po rozvodu. Spojuje je deník.

Všechny proměnné vypadají dobře, co říkáte? Ale z mého pohledu je to skoro všechno. Ačkoli mi byla Zinajda sympatická, čtení jejího deníku mě nudilo. Vedla se svým okolím dlouhé hovory, ale ty děj nějak dál neposunovaly. U některých knih, kde se prolíná více dějových linek, se mi někdy stávalo, že jedna mě bavila více než ostatní. Taky tomu tak nebylo. Letní host se u mě kompletně netrefil. Pověstnou třešničku na dortu tomu nasadilo rozuzlení.

Připadám si trochu nemístně, když knížku haním. Trvalo určitě dlouhou dobu, než ji autorka napsala, já ji během pár odstavců zkritizuji… Ale co naplat, číst v růžových brýlích prostě nejde.

 Moje hodnocení: 50 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Alison Andersonová

Nakladatel: Metafora

Počet stran: 344

 

Kam dál:

Jestli chcete tajemné pátrání, které se snaží rozlousknout pravdu o knize, přečtěte si První dojmy nebo Dobrodružství milovníka knih Charlie Lovetta nebo Georgette píše otci Anne Gesthuysenové. Záhadu tajemného obrazu řeší třeba Případ Raffael Iaina Pearse.

 

Co budu číst dál:

Múza zatím čeká. Sáhla jsem po úplně jiné kategorii, čtu Vegetariánku. Zajímavá kniha, počkejte si na příští recenzi.

 

A poslední malinká poznámka skoro pod čarou. Na obrázku je Anton Pavlovič Čechov. Nepřipomíná vám herce Edwarda Nortona?