Po zklamání ze Sestry smrt Daniela Petra jsem sáhla po další české detektivce. Volba tentokrát padla na Bez duše Martina Stručovského. Anotace vypadala zajímavě, recenze také, nejvyšší čas udělat si vlastní názor a přečíst si dobrou detektivku českého autora. Kniha nakonec předčila moje očekávání i mnohé zahraniční knihy slavných autorů. Nebojte se (ještě) neprofláknutých jmen, je čtou (skoro) všichni (mě nevyjímaje), ale jméno ne vždy zaručí kvalitu.
Matěj Mlynář je bývalý policista, který v současnosti pracuje v rodinném knihkupectví. Dřívější práce se ale úplně vzdát nedokázal. Přes den tak prodává knížky, po večerech a nocích pomáhá těm, kdo se na něj obrátí. Za peníze na černo a bez licence domlouvá neplatičům alimentů, sleduje nevěrné manžele a otravné bývalé partnery. Doma se zdržuje minimálně, většinu ze zbývajícího času tráví v hospodě nebo vyspává kocovinu. Smutek ze smrti manželky se snaží přepít, z letargie ho dostane jen práce nebo alkohol. Dcera a matka, se kterými bydlí, si musí poradit většinou bez něj. Vztah s lékařkou Dianou bere hodně volně a pragmaticky, kromě sexu mu Diana zajišťuje i ošetření zranění, která s sebou nese vedlejšák. Posunout jejich vztah dál nechce, stávající stav mu plně vyhovuje.
Vše by s největší pravděpodobností jelo v zajetých kolejích, kdyby Matěje neoslovila Marta Kučerová. Chtěla ochránit před bývalým přítelem, který ji po rozchodu začal obtěžovat. Nabídne slušnou částku, Matěj ji na střídačku se svým strýcem začne hlídat. Předpokládají, že práce nebude trvat dlouho. Vše se ale zkomplikuje a Matěj postupně zjišťuje, že Marta mu neřekla zdaleka všechno a hodně věcí si upravila tak, jak se jí to hodilo.
V knize je spousta rvaček, Matěj sice není bezhlavá mlátička, jsou ale věci, které se prostě domluvit nedají. Nechybí ani vraždy, feťáci, únos, krádeže, krytí známých nebo příbuzných a falešné stopy. Mohlo by se zdát, že je toho hodně, ale není tomu tak. Věci do sebe logicky zapadají, Matěj je sice v některých aspektech slaboch, důvod k útěku k alkoholu je ale vlastně pochopitelný a v součtu všeho je to sympaťák. Doplňuje ho zajímavá a neotřelá policistka Pavla Králová. Ve městě nová, bez znalosti místních vazeb a specifik, chytrá, v profesním životě úspěšná, v osobním již méně. Zajímavý kontrast.
Během čtení mě opakovaně napadlo srovnání Matěje Mlynáře s Cormoranem Strikem J.K. Rowlingové (Roberta Galbraitha). A série s ním se mi líbila hodně. Podle konce Bez duše tipuji, že i Martin Stručovský pošle Mlynáře do další akce. Případ vyřešil, otevřeného konce se bát nemusíte, ale epilogem si připravil půdu pro další pokračování. Super.
Moje hodnocení: 85 %
Bibliografické údaje:
Autor: Martin Stručovský
Nakladatel: Motto (2018)
Počet stran: 280
Kam dál:
Pokud jste nečetli detektivky s Cormoranem Strikem, přečtěte si. Pokud ano, přečtěte si pro změnu Bez duše a dejte mi vědět, jestli vás napadlo stejné srovnání jako mě.
Martin Stručovský nepíše jen detektivky, ale také fantasy. Podílel se na sborníku Excelsior, gentlemani, který vyšel v nakladatelství Straky na vrbě – stejně jako Struny osudu, o nichž jsem před časem psala.
Co budu číst:
Právě čtu Impérium Ryszarda Kapuścińského, pak bych to viděla na Tatéra z Osvětimi Heather Morrisové. Mezitím dopíšu ještě recenzi na Tu druhou Marty Rojalsové. U ní se nadšení nekonalo.
Napsat komentář