V recenzi knihy Čí je to kostra? bych mohla být hodně stručná: je skvělá, výborná, ale už mně leze krkem 🙂 Máme ji doma asi dva týdny a už ji musela číst minimálně desetkrát. Několik posledních večerů smlouvám, že budeme číst něco jiného, ale většinou skončíme u opět Kostry. A další večer znova.

Bohatě ilustrovaná kniha je určená pro děti 6-7+. Za mě souhlas, dceři je skoro 5 a půl a některé věci přeskakuji, aby jí nezamotala hlavu úplně. Pokud máte děti stejně zvědavé a zvídavé, nebojte se po ní stejně jako my sáhnout i o něco dřív, litovat nebudete (nebo možná ano, když pojedete desáté a další kolo jako já 🙂 ).

Ilustrace doplňují krátké texty se spoustou informací. Dozvíte se třeba:

  • jaké typy kostí v těle máme, kolik kostí má dítě i dospělý (to dceru udivilo asi nejvíc, nebyla schopná pochopit, jak je možné, že malinké mimino má o 150 kostí víc než dospělý)
  • jaká kost v lidském těle je nejdelší a jaká nejkratší
  • jaký je rozdíl mezi kostí a chrupavkou
  • že existuje kostra vnitřní i vnější
  • z čeho rostou rohy a parohy zvířat
  • že sumeček černý má 10 000 zubů
  • princip uspořádání končetin u člověka i zvířat
  • kdo je ploskochodec a kdo prstochodec
  • jak fungují křídla a ploutve
  • co to jsou osikony.

Výborné jsou odklápěcí obrázky. Podle koster máte třeba poznat rodinu (hrající si rodina lidská a orangutanů), kdo leze po stěně (ještěrka, žába a lidské dítě) nebo komu patří kostra ruky (i když vypadají hodně podobně, patří ještěrce, žábě, lemurovi kata a člověku).

A tak čteme a obracíme, obracíme a čteme a myslím, že vím, po čem dcera  zase večer sáhne.

Moje hodnocení: 95 %

Hodnocení dcery: Je to skvělá kniha. Mám ji moc ráda a hodně mě baví. Nejvíc to pexeso a hádanky.

(pexesem myslí odklápěcí obrázky)

 

Knihou si můžete zalistovat tady.

 

Bibliografické údaje:

Autoři: Henri Cap, Raphaël Martin

Ilustroval: Renaud Vigourt

Nakladatel: Host (2018)

Počet stran: 36

Počet odklápěcích okének s obrázky: 25

 

Kam dál:

Čí je to kostra? u nás nyní bezkonkurenčně vede. Kromě pohádek a příběhů čteme relativně často také Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, Podivuhodnou encyklopedii zvířat a Áďa spadla do kanálu. Máme tak trochu od každého  – lidské tělo, zvířata, známé osobnosti a historie Prahy.

V říjnu má v nakladatelství Host vyjít Alenčin sen aneb Jak funguje mozek? To se těším hodně, myslím, že to bude sázka na jistotu.

 

Co budu číst:

Dnes jsem dočetla Pršeli ptáci, krásná kniha, o ní příště. Poslouchám Na západní frontě klid, Jaroslav Plesl je opět výborný.