Moje první a hned po ní druhá Modrá CREW a s nimi čtyři díly Hrobaře Ralpha Meyera a Xaviera Dorisona. Výborné to bylo, text i kresba. Ačkoli je Hrobař zatím otevřená série, první čtyři díly vypráví zcela uzavřený příběh.

Jestli máte rádi westerny – nebo ještě lépe spaghetti westerny, neváhejte a po Hrobařovi sáhněte. Nečekejte černobílé postavy, nic ve stylu Vinnetoua a Old Shatterhanda, žádný jednoznačně kladný hrdina se nekoná a i záporáci mají světlé chvilky. Jonas Crow, Hrobař, má za sebou temnou (a tajemnou) minulost. Bojoval v americké občanské válce, ze které mu zůstaly šrámy fyzické i psychické. Pro vraždy, které měl na konci války spáchat, na něj vypsali odměnu. Coby hrobař je pro spoustu lidí nedotknutelný, zvlášť když cestuje se supem. Kontakt s ním tak mnozí redukují na nezbytné minimum.  Pro ránu nejde daleko, řídí se vlastními pravidly, osobitě pojatou víru (ať už si pod tím představíte cokoli).

„Jonas Crow k vašim službám. Pokud vyčenicháte nějakého zatvrzelého konfederáta nebo psance, jsem tu pro vás! Už není potřeba pracně kopat hrob a stloukat rakev … A kdybyste padli na gang nebo bandu… od tří mrtvol vejš mám množstevní slevy!“

„Bůh řekl: ‚Nenasereš chlápka, jenž na tě míří čtyřiačtyřicítkou. Pro jednou…“

„Bůh pravil: ‚Když i sup letí pryč … je to malér jako bič.‘“

Když pozůstalí neplatí penězi, smuteční řeč pronáší i za steaky. „Ani za všeckno zlato světa nepošleš syny své, aby chcípaliť co blbci hloubivše v zemi ďoury krysí. Epištola svatého Pavla Kalifornským, kapitola 4, verš 2.“

Crow je drsný charismatický chlapík s krásnýma modrýma očima, ostře řezaným ošlehaným obličejem, přidrzlým cynickým výrazem, rozevlátým zaprášeným oblečením, trochou špíny a spoustou tajemství (nedořešených věcí), která postupně vyplouvají na povrch. Hlavní ženská postava Rose Prairierová je krásná smyslná žena, Číňanka Lin má dokonalou mezírku mezi horními zuby, typické oblečení i řeč se spoustou agramatismů. Co postava, to na první pohled daný stereotyp. Ale nenechte se zmást. Tu nejednoznačnost postav dotáhl Dorison do detailu. Líbily se mi otázky, které s sebou text nese. Co vše je možné obětovat pro pomstu? Jaká rozhodnutí jsou správná/akceptovatelná v mezních situacích? Lze upřednostnit svůj zájem, i když je v rozporu s morálkou/zvyklostmi/zákonem? Může jednoznačný záporák dělat i dobré věci? Nebo jinak – může i postava kladná spáchat zločin? Kdo je vlastně hrdina a kdo zločinec?

Dorison je velmi dobrý vypravěč. Děj má spád, jednotlivé dílky do sebe zapadají. Trochu jsem se bála konce, aby celé pojetí komiksu nezkazil, ale v pořádku, nestalo se tak. Hrobař se stal v roce 2015 nejpopulárnějším francouzským komiksem. Oceněná byla i kresba Ralpha Meyera (ceny Saint-Michel, FNAC). Ta je v sytých výrazných barvách, noční scény jsou ponuré, akční laděné do červené, konflikty do oranžové, stejně tak políčka z prérie. A o postavách už řeč byla, výborné.

 

Moje hodnocení: 88 %

 

Bibliografické údaje:

Scénář: Xavier Dorison

Kresba: Ralph Meyer

Nakladatel: CREW (2019)

Počet stran: 116 (Modrá CREW 11), 112 (Modrá CREW12)

 

Na ukázky se můžete podívat tady a tady.

 

Kam dál:

Asgard – stejná autorská dvojice.

Třetí zákon, scénář Xavier Dorison, kresba Alex Alice a Modrá CREW 3 a 4. Dlouhý John Silver, scénář opět Xaxier Dorison, kresba Mathieu Laufray a Modrá CREW 5 a 6.  

 

Co budu číst:

S největší pravděpodobností postupně vše výše uvedené, začnu Dlouhým Johnem Silverem.

Aktuálně čtu Chirurga Petry Dvořákové, vyjde 15.9. Do konce mi zbývá asi 100 stran a Dvořáková zatím rozhodně nezklamala.