Nerada to píšu, ale Jedna +1 mě zklamalo. Čekala jsem celkem hodně, samozřejmě v rámci dané kategorie knih, tedy příjemnou oddechovku. Ta se ale nekonala.

Před lety jsem přečetla všechny knihy Moniky Peetzové o Úterních ženách (Úterní ženy, Sedm dní bez, Úterní ženy mezi řepou a bylinami). Peetzová se dokonale trefila, vhodně zvolenou a rozmanitou ústřední čtveřicí pokryla velkou cílovou skupinu. I já se chytila J. Všechny knihy sledovaly čtyři kamarádky, které spolu před lety chodily do kurzu francouzštiny. Poté se začaly pravidelně každé první úterý v měsíci scházet, staly se tak úterními ženami. Úmrtím manžela jedné z nich se ale hodně věcí změnilo a na povrch vypluly věci, které měly raději zůstat nevyřčené. A tím to vše začalo.

V Úterních ženách a spol. nabídla Peetzová pěknou verzi literatury cílené primárně na ženy. Nebylo to nějak kýčové, děj svižně plynul, nezklamaly ani navazující díly. Na Jedna + 1 jsem se proto hodně těšila, brala jsem to jako tutovku, která nemůže zklamat, ale stalo se. Dějová linka přitom vypadala slibně. Hlavní hrdina Tom je celkem looser v osobním i profesním životě. Jediné, na co se může spolehnout, jsou čísla. Těm rozumí, ty má rád, dávají mu jistotu. Když se rozhodne, že je třeba se někam posunout, zkusí využít služby seznamky, která partnery vybírá právě na základě matematické shody. Ideální partnerka se najde, shodu mají vysokou. Tom se s Lisou po počátečních komplikacích nakonec setká, nic ale neprobíhá tak, jak by mělo.

U mě Jedna + 1 nefungovalo, Tomovi jsem možná ze začátku držela palce, ale pak mě jeho peripetie přestaly bavit. Vše mi přišlo málo uvěřitelné, moc vyumělkované. Jak byly Úterní ženy reálné, byl naopak Tom a spol. mimo. Ani konec to nevylepšil. Na chvíli to přeci jen vypadalo, že aspoň závěr u mě zvedne knížce kredit, ale poslední dějový obrat se také nepovedl.

Co se musí nechat, styl Moniky Peetzové se mi v obecné rovině líbí. Místy mi připomíná třeba Daniela Glattauera, dalšího německy píšícího autora. Jestli ještě nečetli jeho knihy, zkuste je. Třeba Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna nemají chybu.

Co vy, zklamala vás nějaká kniha, na kterou jste se těšili?

Moje hodnocení: 55 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Monika Peetzová

Nakladatel: Host (2017)

Počet stran: 280

 

Kam dál:

Vše výše uvedené: Úterní ženy a knihy Daniela Glattauera. Pokud chcete na chvíli odlehčit, zkuste třeba knihy Jenny Colganové (např. Rosiin sladký krámek snů, Ostrov s vůní čerstvého chleba či její novinku Léto s vůní čerstvého chleba), Lucy Diamond (Kavárna na pláži nebo Bude to dobrý rok) nebo Dawn Frenchové (Rosiina metoda, Drahá Silvie, Tak trochu úžasní).

 

Co budu číst:

Aktuálně čtu Malinku Dity Táborské a chuť jsem si díky ní rozhodně spravila. O tom příště.