Před časem bych řekla, že mě knihy už nemůžou překvapit. Jasně, vždycky se objeví nějaká pecka, která mi vyrazí dech, nicméně s tím se tak nějak počítá. Že bych ale objevila úplně nový literární svět, s tím jsem nepočítala ani v nejmenším. A to se stalo hned dvakrát, resp. třikrát. Na reportážní knihy jsem už chválu pěla (a budu zase a znova). Hanuš pojídající Nutellu Jaroslava Kalfaře a Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu Becky Chambersové představují hozenou sci-fi rukavici a k tomu všemu ještě fantasy. Žánr, o který bych ještě před pár měsíci ani nezavadila. A to opravdu nečtu spotřebně jen pro čárku, knihy nekupím beze smyslu, nejsem nekriticky nadšená z každé kraviny a snažím se pečlivě si vybírat.

Volba mojí první fantasy (druhé, pokud budeme počítat před lety Harryho Pottera) byla celkem oříšek. Totálně jsem se neorientovala, pomíchala jsem sci-fi a fantasy dohromady. Pročítala jsem anotace, recenze, ukázky z knih na netu a lehce se snažila vyprofilovat. Favorita jsem našla.

Jiskra v popelu má být young adult fantasy. Young adult už nejsem (duchem stále ano 🙂 ), na začátek mi to přišlo jako fajn rozjezd a pomyslná trefa do černého se mi povedla. Nemám srovnání, ale kniha je to výborná a bavila mě o hodně víc, než bych čekala.

Dějem provázejí dva vypravěči – Laia a Elias. Ona Učenec, on Maska, elita Válečníků. Právě Válečníkům patří celé Impérium. Jsou silní, krutí, nesmlouvaví, pro císaře udělají cokoli, základním pravidlem je oddanost a disciplína. Nejlepší z nich jsou Masky. Absolvují studium a výcvik na vojenské akademii Šerosráz. Těm úspěšnějším se podaří přežít a stříbrná maska, kterou dostávají na začátku školy, jim splyne s obličejem a stane jejich nedílnou součástí. Pro drtivou většinu je to vyznamenání, důkaz důležitosti a společenského postavení. Na úplně druhém konci hierarchie stojí Učenci. Válečníci je sice podrobili, ale nezlomili. Tajně se učí číst a předávají učeneckou tradici, vyznají se v bylinách, léčitelství a jejich odboj je aktivnější víc, než by se mohlo zdát.

Válečník Elias je nejlepší šerosrázský student. Techniku boje má sice dokonalou, ale už nechce zabíjet bezbranné Učence. Svou masku nebere jako privilegium, ale jako stigma. Chce svobodu a krátce po promoci plánuje útěk. Nesvěří se ani své nejbližší kamarádce Heleně, také Masce, jediné ženě/dívce v ročníku.

Laia vyrůstala u prarodičů, její rodiče coby vůdce odboje společně s její starší sestrou zabili Válečníci. Když Masky zabijí i prarodiče a bratra zavřou za velezradu, Laia kontaktuje Odboj a jako otrokyně se nechá prodat do Šerosrázu. Její majitelkou se stává Keris Veturia, (nejen) drsná velitelka školy. Laia se setkává také s Eliasem.

Lehce klišé, vím, ale Sabaa Tahirová z toho se ctí vybruslila. Město Serra se Šerosrázem, různými čtvrtěmi i katakombami vytvořila jako dokonalou kulisu, místy máte pocit, že čtete o starověkém Římu, o gladiátorech a otrocích. K tomu přihoďte trochu magie, špetku mytologie a uvěřitelné postavy a jste tam. Laia a Elias se střídají ve vyprávění vždy po kapitole, děj tak má spád, kromě pár prvků není předvídatelný.

Vojenský výcvik a akce cílí na mužské/klučičí čtenáře, milostná zápletka zase na ženy/dívky. Zapomeňte na trojúhelník, čtveřice hlavních aktérů je zajímavější, Laiu, Eliase, Helenu doplňuje ještě Keenan, chlapec z odboje. Vztah nebo nějaká jeho forma se dala čekat u ústřední dvojice Elias-Laia, nejde jim nedržet palce, ale pro mě je černým koněm Helena. Krásná, drsná, oddaná Impériu i Eliasovi, což se postupně dostává do naprostého rozporu. Skvěle rozehrané.

Konec je dost uzavřený na to, abyste neměli pocit, že jste dočetli v půlce věty, ale zároveň je natolik otevřený pro dalších několik knih. Za mě výborné a velmi milé překvapení. Neříkám, že odteď nebude existovat nic než fantasy, ale dobře zvolená kniha bude pro mě vítanou alternativou mezi hutnými kousky jiných žánrů. Není nad to, když můžete utéct od vražd, válek, holocaustu, Pol Pota nebo Breivika. Může to znít divně, když zrovna v Jiskře se vraždí na každém rohu, zmar a beznaděj jsou místy téměř hmatatelné, jenže je to fantasy, pohádka pro young adult i o trochu víc adult 🙂 .  To předtím bohužel je/může být realita.

Moje hodnocení: 90 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Sabaa Tahirová

Nakladatel: Host (2016)

Počet stran: 456

 

Kam dál:

Budu pokračovat v objevování fantasy. Doplním si českou mezeru a přečtu si Naslouchače a Faju Petry Stehlíkové. Mám vyhlédnutou také sérii Samanthy Shannonové nebo Šest vran Leigha Barduga.

Koupila jsem i Město schodů Roberta Jacksona Bennetta.

Uvidíme, jaký typ fantasy mně bude vyhovovat nejvíc.

 

Co budu číst:

Plamen v temnotě je už doma 🙂

Na přečtení také čekají další knihy, třeba Sítě Petry Dvořákové, Medvědín Fredrika Backmana, Nazdar, vitamíne Rachel Khongové nebo Celý život Roberta Seethalera.

Na cestě mám další čtveřici absyntovek. Myslím, že toho moc nenaspím 🙂