My proti vám Fredrika Backmana je volné pokračování Medvědína. Navazuje na události, které vedly k pádu městečka a jeho morálky, ke zkoušce charakteru, která u mnohých nedopadla nejlépe. Ustát pravdu není jednoduché, vybrat si lež lákavé. Začít znova po všem, co se stalo, bude pro některé hodně složité. Není bezpodmínečně nutné, abyste Medvědín četli, vše zásadní, co se v něm stalo, píše Backman hned na začátku. Jeho přečtení samozřejmě představuje výhodu, budete se plně orientovat. Pokud si ale Medvědín přečíst chcete a zatím jste se k tomu nedostali, sáhněte rozhodně nejdříve po něm a na My proti vám teď zapomeňte.

„Tohle je příběh, co se stalo poté, od léta do zimy. Bude pojednávat o Medvědíně, o sousedním městě Hedu a o tom, jak rivalita mezi dvěma hokejovými kluby může vést k šílenému boji o peníze, moc a přežití. Bude to vyprávění o zimních stadionech a všech srdcích, která kolem nich tlučou, o lidech a sportu a o tom, jak se občas vzájemně drží. O nás, o snílcích a bojovnících. Někteří se zamilují, někteří klesnou na dno. Prožijeme nejlepší i nejhorší dny svých životů. Město bude jásat, ale také hořet a ozve se strašlivá rána. Díky pár dívkám budeme hrdí, díky pár chlapcům budeme velcí. Mladíci odění v různých barvách budou v tmavém lese zápasit na život a na smrt. Jisté auto se bude řítit nocí příliš rychle. Řekneme, že to byla dopravní nehoda, jenže ty se dějí náhodou. A my budeme vědět, že téhle jsme mohli zabránit. Bude to něčí vina. Zemřou naši milovaní. Pohřbíme své děti pod našimi nejkrásnějšími stromy.“

Opakovaně se také ozve PRÁSK, PRÁSK, PRÁSK. V Soukupově podání dokonalé PRÁSK.

A víte všechno a vlastně nic. Backman zůstává ve vážné rovině, po narození syna jeho tvorba i on sám dospěli. V knize najdete spoustu závažných tvrzení, zpětnou vazbu obecného lidského bytí, úvahy o morálce, jež sklouzávají až k moralizování. To vše se prolíná s dějem. Backman psát umí, o tom žádná, děj postupně graduje, míří k velkému finále. Vytvořil mikrosvět, kterým hýbe (nejen) hokej, ale zdaleka nepíše jen o sportu. Čtenáře/posluchače chytne a nepustí, sem tam prohodí nenápadné věty, díky nimž prostě musíte pokračovat. My proti vám bylo dobré, přesto jsem s ním měla problém. Chtěla jsem Backmana, dostala jsem ho a s ním také vše, co jsem očekávala. Jenže. Kolik velkých pravd, úvah a myšlenek je pro jeden text už příliš? To mě napadalo častěji, než bych chtěla. Když poslouchám audioknihu, vypisuji si úderné věty, které by byly nosné pro recenzi. Tady jsem měla velmi rychle popsané dva papíry, Pavla Soukupa jsem zastavovala často. Pak se to ve mně začalo trochu prát. Chtěla bych napsat, že jakési morální poselství se s dějem doplňují, ale pro mě už toho bylo moc. Méně někdy opravdu znamená více a já asi potřebuji backmanovskou pauzu.

Pavel Soukup jako obvykle drží svůj vysoký standard a to nemyslím jen ono PRÁSK. Backman píše čtivě, jen tak mimochodem, lehce a přesně tak na mě působí Soukup. Pracuje s intonací, rychlostí přednesu, odlišuje postavy i ona tvrzení, která se mi přejedla. Důraz klade na správných místech, kde se láme děj, nic důležitého tak neunikne. I té nejkratší větě se díky Soukupovi (a samozřejmě také režii Michala Bureše) dostane řádné péče a posluchači vysílá správná podprahová sdělení. Vypořádal se se vším: samotným Backmanem, děním okolo hokeje i komentářem hry, maloměstem, které žije vlastní morálkou, a tragédiemi, jež se v něm odehrávají. Zprostředkuje všechny emoce, ale nechává na posluchači, aby je sám zpracoval. Pro mě byl Soukup lepší než sám Backman, poprvé tak budu hodnotit odlišně knihu a audioknihu.

 

Moje hodnocení:

kniha: 75 %

audiokniha: 90 %

 

Za poskytnutí díky OneHotBook a Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.

 

Co budu poslouchat:

Aktuálně poslouchám Černou zem Timothy Snydera, kterou načetl Pavel Rímský.

Uvažuji, že si zase poslechnu něco, co jsem četla před delší dobou, zatím vede Hájíček. Láká mě také Andy Weir a jeho Marťan a Artemis. Patřím mezi menšinu, která je nečetla, napravím to poslechem. Lépe hodnocený je Marťan, já bych ale začala Artemis. Trochu mi připomíná Dlouhou cestu na malou, rozzlobenou planetu Becky Chambersové. Poslechnu a dám vědět, jestli jsem se sekla.

Čerstvou audio novinkou je Podivuhodný život osamělého pošťáka Denise Thériaulta.

Zvědavá jsem také na Vegetariánku Han Kang, která se chystá.