Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky jsou zpět. Stejný koncept, stejné autorky a stovka nových žen. Některé z nich jsou profláklé, o jiných se autorky dozvěděly díky čtenářům/čtenářkám prvního dílu. Na jedničku jsem četla rozporuplné reakce, nadšené i kritické. Vytýkána jim byla zejména jednoduchost a v některých případech zamlčení sporných momentů ze života daných žen. S obojím souhlasím, ale nezapomínejte na to, že jde o dětské knihy. Cílová skupina je 6+, zjednodušení proto na škodu není. Jasně, určité věci se nesmí zamlčet, nicméně od toho jsou rodiče, kteří s dětmi knihy čtou. Znají své dítě nejlépe, vědí, co vše je schopné pochopit a s čím by bylo ještě lepší počkat. Kniha jim dává rámec, je na nich, jak jej rozvedou.

Příběhy Rebelek jdou opět napříč časem, kulturou, sportem i politikou. Ve druhé stovce se objevila třeba Agatha Christie, bojovnici hnutí Résistance Andrée Peel, Audrey Hepburn, tenistky Billie Jen King a Steffi Graf, Chimamanda Ngozi Adichie, kterou jsem zmiňovala v recenzi jedničky, letkyně Lilian Bland, fotbalistka Marta Vieira da Silva, matematička Marjam Mírzachání, gymnastka Nadia Comăneci nebo vědkyně Rosalind Franklin – po ni mám profesní slabost :).

Autorky drží jednotný styl, i druhá stovka příběhů začíná pohádkově:

„Byla jednou jedna holčička, která moc ráda psala. Básničky, zamilované příběhy, záhady, dopisy – zkoušela zkrátka všechno. Agatha se chtěla ze všeho nejvíc stát profesionální spisovatelkou.

Byla jednou jedna nebojácná královna a válečnice, která vedla povstání proti Římanům.

Byla jednou jedna holčička, kterou pojmenovali po válečné lodi.

Bylo nebylo, v Rakousku se jednoho  dne narodila krásná holčička jménem Hedy. Když Hedy vyrostla, vzala si za muže jednoho boháče a přestěhovala se na zámek. Ze začátku to celé vypadalo jako v pohádce.

Byla jednou jedna dívenka, kterou nebavilo chodit do školy.

Byla jednou jedna šestiletá královna.

Byla jednou jedna malá holčička jménem Mary, která uměla moc dobře léčit svoje panenky.

Před dávnými časy vládla ve starověkém Egyptě záhadná královna Nefertiti.“

 

Všechny příběhy se točí okolo dvou vět, které řekl otec Ajšolpan Nurgaivě, malé holce, která se chtěla stát sokolnicí: „Jsi silná a nemáš strach. Zvládneš to.“ To doplňuje třeba motto Billie Jean King: „Když máš pocit, že přijde chyba, pořádně zaber a neboj se ten míček trefit.“

Už jen proto je kniha výborná. Ukazuje malým holčičkám, že když se budou snažit, mohou něčeho dosáhnout, ale nebude to zadarmo, že i spousta jiných děvčat měla strach, ale nějak se s tím vypořádala. Pocit sounáležitost je prostě fajn a vědomí, že problémy/strach/potíže mají všichni, také.

Než začnete číst, knihu si prolistujete. Nechybí ilustrace Slovenky Martiny Pauková. Moje nej tohoto dílu jsou ale Audrey Herburn a Hedy Lamarr Marty Signori.

 

Moje hodnocení: 90 %

Hodnocení dcery: Super. Je tam nějaká pirátka 🙂

pozn. pod čarou a spoiler – ano, je tam pirátka

 

Bibliografické údaje:

Autorky: Elena Favilli, Francesca Cavallo

Nakladatel: Albatros (2018)

Počet stran: 224

 

Knihou si může prolistovat tady.

 

Kam dál: 

Příběhy pro malé rebelky, jestli jste je ještě nečetli :).

 

Co budeme číst:

Aktuálně čtete a posloucháme Strašidelnou chůvu Tuutikki Tolonen, severských knih není nikdy dost… Ani v dětské verzi. Píšu to opakovaně, ale Chůvu ilustroval Pasi Pitkänen (Kepler62!!).