Už je to pár dní, co jsem dočetla Sběratele ztracených věcí Ruth Hoganové, ale stále se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbil. Knihu autorka psala v době, kdy musela opustit zaměstnání kvůli zdravotním komplikacím po nehodě a kdy jí zároveň diagnostikovali nádorové onemocnění. Smutek nebo spíše melancholie děj doprovázejí, s malignitou se tam sice nikdo neléčí, ale téma nemoci a úmrtí (náhlého či očekávaného) je zásadní. Tísnivě však kniha nepůsobí, přes to všechno (nebo právě proto) je plná optimismu, toho opravdového, nenásilného.

Anthony Peardow prožil prakticky celý život o samotě v bezpečí svého domu, i když všechno mohlo být jinak. Byl zasnoubený s Therese, ta ale náhle zemřela. Anthony na ni čekal na smluveném místě, kam už nepřišla, zemřela na ulici cestou za ním. Navíc v ten den ztratil i přívěsek, jenž mu dala, byl to její dárek k prvnímu přijímání. Připadalo mu, jako by Therese ztratil dvakrát a přetrhl mezi nimi pouto, když porušil slib, že bude přívěšek opatrovat. Ačkoli se jej snažil najít, neuspěl. Začal ale sbírat jiné zapomenuté nebo ztracené věci. Zpočátku nepřemýšlel o tom, jak nebo jestli je vrátí původním majitelům, jen je všechny schovával u sebe v pracovně, kam neměl nikdo jiný přístup. U každého předmětu přesně zaznamenal místo, datum a okolnosti nálezu, to vše zpracoval také formou krátkých povídek, které začaly vycházet i knižně. Anthony měl úspěch, stal se z něj uznávaný spisovatel, ale šťastný od smrti Therese nebyl.

Děj autorka vypráví ve více časových rovinách, střídají se i postavy. Když Anthony umírá, dům i sbírku odkáže své asistentce Lauře. V závěti ji prosí, aby se předměty pokusila vrátit a udělala alespoň jednoho člověka šťastným. Lauře pomáhá Anthonyho zahradník Freddy a mentálně postižená dívka Sunshine bydlící v sousedství. Druhá dějová linka se soustředí na Bombera, knižního vydavatele, jeho asistentku Eunice a jeho rodinu.

Ze začátku mi chvíli dělalo problém zorientovat se v jednotlivých postavách. Lehce matoucí je hned první věta o Charlesovi Bramwell Brockleym, o kterém se dál nemluví. Musela jsem se vracet, jestli mi něco důležitého neuteklo. Postupně se ale jednotlivé dílky začaly skládat a vracet se v textu zpět nebylo potřeba.

Trochu mi také vadilo dění okolo Therese v současnosti. Myslím, že kdyby byla vynechána část o tom, jak je její duch nešťastný a bude mít klid, až se setká s Anthonym, vůbec by to nevadilo, koncept knihy by zůstal nenarušený. Úplně bohatě by stačilo dění okolo ztracených věcí a splétání jednotlivých nitek příběhu. Naopak moc se mi líbily drobné odbočky v podobě krátkých povídek o nalezených předmětech. Ty byly výborné.

Kniha je dojemná, milá, během čtení vás pohání dopředu snaha odhalit záhady věcí, které Anthony nashromáždil, zjistit, jak to bude s Laurou a Freddym a kdo je sakra Charles Bramwell Brockley. Vedle nálezů ukazuje ztráty, se kterými se musíme vypořádat, ať už přicházejí postupně nebo náhle.

Tak jo, během psaní recenze jsem to rozlouskla, Sběratel se mi líbil.

Úplně na závěr, jestli vás mate obrázek, čtěte knížku pozorně, pochopíte hned ve druhé větě :o).

Moje hodnocení: 72 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Ruth Hoganová

Nakladatel: Host

Počet stran: 300

 

Kam dál:

Napadly mě knihy Griet Op de Beeckové, ale zatím jsem je nečetla, tak to berte s rezervou. Nebo sáhněte po Něžnosti Davida Foenkinose nebo třeba po Georgette píše otci Anne Gesthuysenové.

 

Co budu číst:

Po Sběrateli jsem přečetla poslední díl ze série Božský autorského dua Christina Lauren a byla to katastrofa. Těšte se na další recenzi, bude rekordně nízké procento.