Dlouhé těšení se, dvě noci o třech hodinách spánku a je to, Smrt před branami je venku a přečtená. Sabaa Tahirová mě baví, drží laťku stále vysoko a věci, které rozehrála v prvních dvou dílech, dotahuje, zásadní myšlenky zůstávají.

Ačkoli jsou hlavní postavy série teprve dvacátníci, zacílení pouze na podobně staré čtenáře by byla škola. Škatulka young adult je pro sérii zbytečně zavádějící, Sabaa Tahirová toho nabízí o hodně víc i pro ty starší. Zpracovává témata genocidy, rozdělení společnosti na privilegované, utlačované a masu nechající sebou manipulovat. Píše o válkách, strategiích velitelů a jejich ničivém dopadu na běžné obyvatele. Vystavěla svět podobný starověkému Římu, kde se  (nejen) císař vyžívá v krutosti. Potřebuje ukázat sílu, zastrašit nepřátele i přátele, aby si zajistil jejich loajalitu.

„Učenci kolem nás se rozprchnou, běží na všechny strany, pohánění strachem, který jim byl vtlučen až do morku kostí. Pokaždé jsme to my! Naše důstojnost je v cárech, rodiny vyhlazené, děti vyrvané rodičům. Naše krev vsakující se do prachu. Jaký zločin mohl být tak velký, že za něj my Učenci musíme v každé generaci platit tím jediným, co nám zbylo, tedy holým životem?“

„A navzdory tomu, že z první ruky znám zlo Impéria, se mi oči zalijí slzami. Nikdy nepochopím surovost války, třebaže právě ničí mé nepřátele.“

Největší pozornost přesunula Tahirová na Laiu a Krkavce. Helena – později Krkavec – byla můj černý kůň celé série. V prvním díl spíše nenápadná kamarádka Eliase. Vypadalo to, že bude hrát třetí housle. Pro Eliase by obětovala vše, ale ten se zamiloval do Laiy. I po přečtení třetího dílu pro mě Helena zůstává tou nejvýraznější postavou. Její jedinou ambicí je sloužit Impériu a ochránit svou sestru Livii. Chytrá, racionální, drsná, oddaná, dokonalá Maska.

I moje druhá sázka na Avitase Harpera byla správná. Nebyla potřeba velká dedukce, větší prostor pro něj se přímo nabízel, ale potěšilo mě, že to tak opravdu bylo. On i Krkavec musí skrývat svá přání, nasazují život za jiné, aby je ochránili. Své osobní zájmy odsouvají, slouží Impériu, a pokud mohou, volí to, co je lepší pro jejich blízké, ne pro ně samotné, i když je to v přímém rozporu. Povinnost především, až do smrti.

Přibylo více fantasy prvků, zejména Eliasovy pasáže jsou na nich plně založeny. Krkavec se snaží rozplést intriky Keris Veturie, dokonalé záporné postavy. Laia musí zničit Temnonoše, aby její lid – Učenci – měl šanci na přežití. Ve světě vybudovaném Tahirovou stojí Učenci na tom nejnižším stupni, jsou to otroci vydaní na milost Mocných, Válečníků, Masek. Srovnání se starověkým Římem se tak opravdu nabízí.

Celá série je správný mix fantasy, drsných bojových scén, mocenských intrik, pohádky, kde nechybí více romantických linek. Tahirová někdy využívá lehká klišé, jindy trochu natahuje, ale mně to nevadilo, nikdy nepřekročí tu hranici, aby rušila ve čtení. Děj trojky graduje, odtajňuje důležité proměnné, identity a pohnutky důležitých hráčů v současnosti i minulosti (kuchta!!!). Závěrečná bitva je pomyslnou třešničkou a zároveň skvělým odrazovým můstkem pro další – poslední – díl. Chci happy end, aspoň jeden. Jeden konkrétní.

Moje hodnocení: 91 %

Dávím o symbolické procento navíc ve srovnání s minulými díly. Za závěr, kuchtu a Helenu.

Bibliografické údaje:

Autor: Sabaa Tahirová

Nakladatel: Host (2019)

Počet stran:

Kam dál:

Doplním fantasy mezery. Stále jsem nepřečetla Naslouchače a Faju Petry Stehlíkové. Na přečtení čeká i třetí sbírka povídek Lovci lidí ze soutěže Zpívající věže, kterou sestavila Jitka Ládrová. Pěkná ochutnávka české a slovenské fantasy. Zkuste.

Co budu číst:

Podivné počasí v Tokiu Hiromi Kawakamiové. Knižní výlet do Japonska.