Na konci minulého roku vyšla audiokniha Stará dáma vaří jed nedávno zesnulého Arta Paasilinny. Výborná kniha o vdově paní plukovníkové Linnee Ravaskové, jejím synovci Kaukovi a jeho dvou kamarádech a především o tom, že staré lidi není možné podceňovat a že i zdánlivě bezbranná skoro osmdesátnice dokáže hodně překvapit.

Linnea Ravasková by své stáří mohla spokojeně strávit na finském venkově. Realita je ale jiná. Každý měsíc k ní na nezvanou návštěvu přijíždí syn sestry jejího nebožtíka manžela, plukovníka Ravaska. Sebere jí většinu důchodu, rozbije, co může, opije se, nechá se Linneou obsluhovat. Někdy dorazí sám, jindy se dvěma kamarády. Jejich poslední spanilá jízda byla pro Linneu onou pověstnou poslední kapkou. Utekla, zavolala na synovce policii, od které se nicméně pomoci nedočkala. Schovala se ke svému starému příteli, milenci a lékaři skoro v penzi Jaakkovi Kivistemu. Ten jí poskytne azyl, vyšetří ji a s potěšením konstatuje, že navzdory prožitých strastem se Linnea těší výbornému zdraví a bude žít ještě deset nebo dvacet let. To pro Linneu mění vše. Rozhodne se vzít svůj život opět do vlastních rukou a připraví jed. Chce ho mít pro sebe, aby ho mohla vypít v nouzi. Sežene vše potřebné a vyrobí směs, která by mohla zabít polovinu Helsinek.

Text načetli Milena Steinmasslová a Jan Zadražil. Steinmasslové patří party Linney, Zadražilovi zbývající mužské, ve čtení se tak neustále střídají, což posluchače drží ve střehu. Jejich projev je velmi plastický, nejen čtou, své party hrají, vystihují vše potřebné. Stará dáma začíná díky Steinmasslové poeticky. Paní plukovníkovou Ravaskovou ukazuje jako pohádkovou babičku s malým červeným domkem na venkově, udržovaným dvorkem. Nastíněnou atmosféru výstižně podtrhuje štěbetání ptáků. A pak přijíždí Zadražil coby Kauko a spol. a vše se mění. Obhroublí chlapíci žijí na sociálních dávkách, neštítí se prakticky ničeho. U Linney je trápí do nebe volající nespravedlnost – jak může mít stará bába tak vysoký důchod a oni tak malé sociální dávky? Vždyť je přeci jasné, že stařena skoro nic nesní, na nákup může jít v domácím oblečení, ale co oni? Muži v plné síle a žijící ve velkoměstě? Jak mají vyžít z toho mála, co jim stát dává? Zadražil klepl hřebíček přímo na hlavičku – despekt, ublíženost, pocit nespravedlnosti, rozhořčení nad realitou jsou z jeho podání jasně patrné. Jejich scestné teorie podává s naprosto samozřejmostí, vždyť to vše je přeci naprosto jasné! Linnea v podání Steinmasslové zdatně sekunduje. Má svou morálku, kterou ohýbá pro své potřeby, jednání si ale vždy naprosto neochvějně vysvětlí.

Paasilinna zpracovává svá obvyklá témata svým charakteristickým způsobem, i když ne úplně typicky s ženou jako hlavní postavou. Píše o možnostech jednotlivce, touze po svobodě, snaze uskutečnit svá přání a střetech s realitou. To vše zasazuje do tradičního severského sociálního rámce. Nechybí černý humor a situace dotažené na/za hranici absurdity. Steinmasslová a Zadražil to nejen zachytili, jejich interpretace společně s hudebním doprovodem, kde nechybí třeba finská citera, představují onu pomyslnou třešničkou na poslechovém dortu.

Moje hodnocení: 89 %

Bibliografické údaje:

Autor: Arto Paasilinna

Vydavatel: OneHotBook (2018)

Interpreti: Milena Steinmasslová a Jan Zadražil

Režie: Jitka Škápíková

Délka: 6 hodin 23 minut

Za poskytnutí audioknihy díky OneHotBook a portálu Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.

Kam dál:

Pokud jste nic od Paasilinny nečetli, zkuste třeba Chlupatého sluhu pana faráře, Vlčí léto laponského mlynáře, Šťastného muže nebo Autobus sebevrahů.

Co budu poslouchat:

Glukhovského Text a Lewandowského seriál Stíny New Orleans.