Vegetariánka (audiokniha)

Jonghje se zdál sen, díky kterému přestala jíst maso. Vzepřela se manželovi, rodině, patriarchální společnosti, pomalu se uzavřela do svého světa. Přestala přijímat cokoli živočišného původu, rezignovala na tradiční korejské konvence. Nikomu nic nevysvětlovala, nikoho se nesnažila přesvědčit. Měla noční můry, nemoha spát, hubla, komunikovat s ní nebo alespoň ji pochopit bylo stále obtížnější. Vzdala se spousty věcí, něčeho se ale držela až s nevídanou silou a přesvědčením.

Han Kang nabízí na Jonghje více pohledů. Začíná sama Jonghje, pokračuje manžel, švagr, manžel sestry, končí její sestra Inhje. Ta se od Jonghje neodvrátila, chtěla jí být oporou, i když měla asi největší důvod ji opustit. Rozuměla jí více než ostatní, protože se dostala do podobné situace, i když to s masem nemělo nic společného. Ono vegetariánství jako takové není v knize to zásadní, je to jakýsi symbol. Místo něho si lze představit cokoli jiného, důležité je pochopit to skryté. Kniha je hlavně o dvou ženách, které formovala společnost a jejich rodina. Plnily očekávání, bezchybně hrály své role, až se v nich něco zlomilo. Jedna neměla co ztratit, tak ztratila úplně vše, jen ne sebe. Druhá měla pro co žít, a tak jen přežívala. Její volba byla o hodně snazší a zároveň tak komplikovaná. Záleží na úhlu pohledu. Vegetariánka není kampaň proti masu. Jde spíš o zamyšlení nad životem, rodinou, partnerstvím, našimi postoji a opoře námi poskytované či nám dávané, to vše zasazené do úplně jiného kulturního prostředí.

Audioknihu namluvili čtyři interpreti. Jonghje je v podání Martiny Krátké zcela adekvátně odtržena od reality, její část je snová, působí jako z jiného světa, kam Jonghje postupně směřuje. Dokonalý protiklad představuje manžel. Jeho část načetl Filip Kaňkovský. Je tak přízemní, tak toužící po pochvale, uznání. Drží se konvencí, své malé sebevědomí maskuje přístupem nadsamce a pána všeho. Jenže vše související s Jonghje se mu naprosto vymyká z kontroly. Kaňkovský se své role zhostil dokonale, většího blba by jeden těžko pohledal. Marek Holý, švagr Jonghje, je umělec, stejně jako ona překračuje konvence. Jeho pasáž byla pro mě asi nejlepší, i když byla nejvíc mimo, asi ještě víc než ta Jonghje. Je charismatický, velmi osobitý, Holý to beze zbytku vystihl. Čtveřici uzavírá Zdeňka Žádníková Volencová coby Inhje. Je nejvíc civilní. Ze začátku plně respektuje svou roli ve společnosti, rodině i manželství. Podvolila se dominantnímu otci, slouží manželovi, poskytuje mu veškerý servis, postupně přichází o své já. Vedle toho vidí rozpad osobnosti sestry (její útěk?), které nemůže pomoci, ačkoli by chtěla. Její část je nejvíce tragická, vše uzavírá i bez jasného konce. Žádníková Volencová vystihla všechna rozpoložení Inhje, aniž by přehrávala nebo byla expresivní více, než by roli příslušelo.

Text doprovází hudba inspirovaná Koreou. Zní flétna, činely, piano kajagum. Tóny jsou jemné, dramatické, postupně přecházejí v šum, což plně reflektuje vše, čím nejen Inhje prochází.

Moje hodnocení: 91 %

Knihu jsem hodnotila 90 %, lehce symbolické jedno procento přidávám za hodně zdařilé zpracování.

Za audioknihu díky OneHotBook a portálu Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.

Bibliografické údaje:

Autor: Han Kang

Interpreti: Martina Krátká, Filip Kaňkovský, Marek Holý, Zdeňka Žádníková Volencová

Režie: Jitka Škápíková

Nakladatel: OneHotBook (2018)

Délka: 6 hodin 18 minut

Kam dál:

Han Kan vyšla v češtině i druhá kniha Kde kvete tráva.

Přečtěte si také Cop Laetitie Colambani. I ona vypráví o ženách, které se postavily své osudu. Nebo Tisíce planoucích sluncí Khaleda Hosseiniho.