Dočetla jsem Běžkyni Petera Maye a už nevím, jak víc bych ho měla vychválit. Mohla bych zkopírovat vše, co už jsem o něm napsala, a sedělo by to. Skvělé, skvělé, skvělé. Jsem asi trochu zaujatá, protože pokud bych měla vybrat tři autory nejlepších krimi sérií, byl by to Stieg Larsson, Åsa Larssonová a právě Peter May. V češtině se aktuálně střídají dvě – Akta a Enzo a tzv. čínské thrillery. Běžkyně je pátým čínským dílem. Margaret a Li Jen v ní zrají jako rýžové víno (nebo Maotai 🙂 ).
Už když jsem knihu vzala do ruky, po několika málo prvních stránkách jsem si byla jistá, že se mi opět bude líbit. Série jsou skvělé v tom, že se vracíte do známého prostředí, řešíte sice novou vraždu/vraždy, ale vedle toho sledujete posun v osobním i profesním životě hlavních postav. To mě moc baví. Vztah ústřední dvojice americké patoložky Margaret Campbellové a čínského detektiva Li Jena je jako a houpačce. Oba představují to nejtypičtější ze své kultury/země. Ona rázná, moc nerespektující autority, s kariérou a vlastním názorem, který dává najevo za každou cenu, aniž by přemýšlela o důsledcích. On naopak ctící tradici, zvyklosti, hodnoty, rodinu. V závěru Hadohlavce Margaret zjistila, že je těhotná. V Běžkyni už je krátce před porodem, vzdala se své kariéry ve Státech, žije sama v pekingském bytě a doufá, že po svatbě s Li Jenem konečně dostanou byt pro policisty s rodinou a začnou doopravdy společně fungovat. Tak jednoduché to ale nebude (samozřejmě).
I detektivní zápletka fungovala. Děj se odehrává před olympijskými hrami. V Pekingu začnou umírat sportovci, kteří patřili mezi favority na medaile. Nejdříve to vypadalo jako nehoda, sebevražda nebo srdeční selhání u milenky. Okolnosti se daly vysvětlit, těla byla rychle zpopelněna. Zdánlivě nenápadné detaily je ale spojovaly. Li Jen je postupně začne odrývat a dostane se do oblasti, která se nebezpečně podobá něčemu, co se již v minulosti stalo v Evropě (větší specifikace by mohla být spoiler). Pokud jste přečetli všechny/hodně Mayových knih, zápletku i důležité záporáky asi rozklíčujete před odhalením. Postupuje podle určité šablony, stačila jen jedna nenápadná věta a zavětřila jsem. Kladné body mu to ale neubralo.
Pro Maye jsou typické popisy. Popisuje Hebridy, přírodu a této sérii se stáčí k čínské historii, tradicím, vnímání rodiny, rolím ve společnosti. Běžkyně přinesla (pro mě) zajímavé srovnání. Na jedné straně otec Li Jena – chudý vesničan, který přijíždí na svatbu svého syna v roztrhaném oblečení. Nebýt kulturní revoluce byl by jako intelektuál někde jinde. Jenže pro ideologii představoval problém. Stejně jako Mej Jüan. Mohla učit na univerzitě, přednášet o literatuře, ale teď na ulici připravuje pikantní palačinky ťien ping. Na straně druhé Margaretina matka. Bohatá Američanka, jež přijela z pupku světa, svoje opovržení a nerespektování čínského čehokoli dává okázale najevo. Protnutí jejich světů bylo hodně zajímavé.
Moje hodnocení: 88 % (o dvě procenta víc než předchozí Hadohlavec 🙂 )
Bibliografické údaje:
Autor: Peter May
Nakladatel: Host (2018)
Počet stran: 384
Kam dál:
Cokoli od Petera Maye, za mě sázka na jistotu. V říjnu vychází Zpětný ráz, další z Akt Enzo.
Jestli jste nečetli, zkuste také další z mých nej sérií – Rebecca Martinssonová Åsy Larssonové by si zasloužila větší pozornost, než se jí dostalo.
Co budu číst:
Dočítám Ostny a oprátky Jiřího Padevěta a přemýšlím, kolik dám procent. 98? 99? 100? Dokonalá kniha. Malá rozsahem, veliká přesahem. Po ní sáhnu po Dědině Petry Dvořákové, Mimo provoz Adama Chromého.
U non fiction ale zůstanu. Na přečtení čekají Dvě sestry Elisabeth Åsbrinkové a Bandiho Žaloba.
Napsat komentář