Petra Dvořáková se během krátké doby katapultovala na přední příčky mého pomyslného žebříčku oblíbených autorů. Po čtveřici jejích posledních knih pro dospělé to ani nemůže být jinak. Sítě, Dědina, Chirurg, Vrány, všechny můžu bez mrknutí oka doporučit.
Dědinu Dvořáková nenapsala spisovnou češtinou, ale jejím ‚prvním jazykem‘, nářečím Vysočiny. Je to jazyk ‚tak divoký, že i ta nejbenevolentnější pravidla českého pravopisu jsou na něj krátká‘.‘ Užit spisovnou češtinu by ani nešlo, zvolená forma dodává autenticitu, máte pocit, že Dvořáková ví naprosto přesně o čem píše. A ona to opravdu ví.
Jsem holka z města, ale na opravdové dědině jsem také byla :). Díky tomu jsem se u knihy bavila možná o trochu víc, než kdybych z města nikdy nevytáhla paty. Asi ještě o něco víc se budou bavit opravdoví dědinští. Nebo ji zavrhnou, je to přeci blbost a u nich to takhle samozřejmě nechodí :). Dědina ukazuje tolik stereotypů, kolik si jen dokážete představit. V jejím středu (geograficky i v pomyslném centru dění) stojí Jednota, vedle ní kostel. V Jednotě už roky prodává Maruna. Ví všechno, nic jí neujde. Zákazníků sice ubývá, ona nemůže konkurovat cenám velkoobchodů, ale i tak se drží. Doma dojídají všechno, co už není prodejné, zákazníkům občas přimíchá staré rohlíky k čerstvým, ale co už. Maruna má spoustu dalších věcí k řešení, nejen přežití obchodu. Řezník Láďa chlastá, má jen sezonní práci a zbytek času melouchaří. Jeho počtvrté těhotná žena se snaží krotit chod domácnosti a Láďu samotného, úspěchy má víc než střídavé. Dojde i na krev, hodně krve. O dramatické zvraty není v D/dědině nouze, zvlášť když někteří mají bokovky a nemažou po sobě stopy, když devadesátníci lezou na půdu, aby hledali zaběhnutou kočku.
Kniha je vypilovaná do detailů. Najdete v ní generační i sousedské rozpory, tahanice, nezapomenuté křivdy nebo neodpustitelný původ, vztahy manželské i mimomanželské, vlastní pravdy a nekompromisní soudy, závist, alkohol, domácí kuchyni, zabíjačky a někdy svéráznou výchovu dětí. Nechybí Maruna, Věruna, Jituna, Petruna, Heluna.
Dědina je jako dělaná pro audio zpracování. A zároveň velmi ošemetná. Špatná/nesprávná volba interpretů by místy mohla působit rušivě a celkový dojem by úplně zničila. U tak svébytného textu je hranice mezi autentickým výkonem a nepovedenou karikaturou velmi tenká. A tady se úkrok na špatnou stranu nekonal ani v nejmenším.
Už úvod slibuje mnohé. Kokrhá kohout, štěbetají ptáci, tklivě hrají housle a do toho začíná hlášení místního rozhlasu. „Zprávy obecního úřadu. Oznamujeme všem občanům, že ve vydavatelství OneHotBook natočili audioknihu o naší dědině. Napsala ji Petra Dvořáková a jmenujete se to Dědina. V rolích občanů naší dědiny uslyšíte Pavlu Tomicovou, Jiřího Vyorálka, Ditu Kaplanovou, Jaromíra Dulavu, Roberta Hájka, Johannu Tesařovou a Ivanu Uhlířovou. Audioknihu režírovala Jitka Škápíková. Srdečně zveme k poslechu. Další zprávy. V pondělí od devíti hodin proběhne výstava krocanů.“
Vykopává Pavla Tomicová ventilující rozhořčení nad vnučkou. „Ta naše Petruška. Nevim, co z ní bude. Takový děcko to je malý, sotva pět jí je, ale jak ona umí lhat a podvádět, to žádný děcko neumí. Však já se po ní dobře dívám. A vyčuraná je taky až na půdu.“
Měla jsem pocit, jako bych byla na čtené zkoušce divadelního monologu. Chvílemi jsem přemýšlela, jestli tak vysoko nastavená laťka nezkazí dojem z dalšího poslechu. Jenže ono ne. Štafetu převzal Jiří Vyorálek a jeho Laďa chlastající dědinskou ligu. I s přibývajícími promilemi Zaorálek z role nevypadává ani na chvíli. Dita Kaplanová úřaduje v Jednotě a Johanna Tesařová knihu uzavírá, její podání babičky, intonace i zvládnuté nářečí jsou výbornou tečkou.
Hodně povedené, aspoň podle holky z města, která se na dědině sem tam mihne.
Moje hodnocení: 95 %
Hodnotím výše než samotný text, jde o jednu z nejlepších audioknih, které jsem v posledních měsících poslouchala.
Bibliografické údaje:
Autor: Petra Dvořáková
Interpreti: Pavla Tomicová, Jiří Vyorálek, Dita Kaplanová, Jaromír Dulava, Robert Hájek, Johanna Tesařová a Ivana Uhlířová
Režie: Jitka Škápíková
Vydavatel: OneHotBook (2019)
Délka: 7 hodin 54 minut
Za poskytnutí díky OneHotBook a portálu Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.
Kam dál:
Poslechněte si i Chirurga Dvořákové v podání Pavla Baťka. Já budu poslouchat její Vrány. A pak už dám s Dvořákovou na chvíli pokoj…
Napsat komentář