Do tmy vyhrálo Magnesii Literu v roce 2016. Ačkoli jsem o knize věděla, téma mě nezaujalo. Teď se mi do rukou dostalo její volné pokračování (Ke dnu). Číst druhý díl bez prvního nemá cenu, dala jsem tedy šanci i Do tmy. A je to pecka! Pro mě stejný objev jako před pár lety Alena Mornštajnová. Jestli jste už někdy na můj blog zavítali, víte, že je to ode mě projev největšího uznání.
Kniha vypráví o Anně. Ženě neurčitého stáří, dříve vdané, bezdětné, vysokoškolačce, překladatelce, živící se sběrem bylin, kterému podřídila úplně vše. Žije sama, je nemocná (fyzicky nebo psychicky, podle mě spíš fyzicky i psychicky). Vše směřuje jen k úterý, kdy je výkupní den. Naloží nasušené byliny na kárku, když se hodně dařilo, nakládá kárky dvě a vydává se vstříc nadšení nebo zklamání, na kolik budou byliny ve výkupně oceněny. Zdálo by se, že Ve tmě je o ničem, jen o jedné bláznivé ženské, ale není to pravda, je o všem důležitém. Je o ženě ztracené v okolním světě i sama v sobě. Měla jsem o ní spoustu teorií, ani po dočtení ale nevím, jestli byly správné. Hodně důležitých věcí bylo odtajněno, něco zůstalo na čtenáři. To zaručí, že o knížce budete ještě dlouho přemýšlet.
Pokud se vám líbila Vegetariánka Han Kang nebo Hana už zmíněné Aleny Mornštajnové, neváhejte a vrhněte se (na) Do tmy. Pojí z obou to nejlepší z literárního pohledu a to nejhorší z mezilidských vztahů. Všechno to jsou knihy o ženách, které se ocitly v pekle (očistci?) a nějak se snaží žít (přežívat?). Anna překvapuje v mnohém. Její znalosti o bylinách jsou nevyčerpatelné, chování nevyzpytatelné. Vlastně obě Anny překvapují, nejen ta, o níž se vypráví, ale také ta, co vše vypráví. Napsala knihu krásnou češtinou, se spádem, napětím, které bych u podobného tématu opravdu nečekala. Nikdy bych neřekla, jak mě chytne čtení o sběru všeho možného léčivého a o tom, jak Anna padá do tmy.
Moje hodnocení: 93 %
Bibliografické údaje:
Autor: Anna Bolavá
Nakladatel: Odeon
Počet stran: 232
Kam dál:
Vegetariánka Han Kang a vše od Aleny Mornštajnové (Slepá mapa, Hotýlek, Hana). Při čtení o sběru bylin si nejde nevzpomenout na Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové.
Co budu číst:
Každopádně Ke dnu! Volné pokračování Do tmy.
Na Ke dnu se moc těším. Do tmy se mi svým způsobem velmi líbilo, chvílemi jsem hlavní hrdinku nechápala a nesnášela. Na konci se mi strašně ulevilo, že už to mám za sebou, ale nikdy na tuto knihu nezapomenu. Jsem zvědavá, co se mnou Ke dnu udělá 🙂
I Ke dnu stojí rozhodně za přečtení. Recenze už je online 🙂
Tu si šetřím na později 😀