Prvotina Lidmily Kábrtové provází dětstvím El. Zaujme nejen její příběh, ale také nevšední zpracování. Každá kapitolka má jen padesát slov, přesto řekne vše potřebné. Krátké texty jsou dotažené do konce, u mnohých point zamrazí. Odvíjí se v nich doba krátce před narozením malé El, dcery alkoholika a ženy, která natolik nenáviděla svého manžela, že nemohla milovat jejich společnou dceru. Jediný kotvící prvek v životě malé holky tak představuje dědeček. El je konfrontována nejen s odmítavým přístupem matky, neustálou kritikou, nedostatkem lásky a z toho plynoucí izolací doma i v kolektivu, ale také s dobou. Narodila se v Československu v sedmdesátých letech. Absurditu socialistického režimu stále přítomnou v každodenním životě (nejen) dětí Kábrtová dokonale vystihla.

„‘Chcete se udusit, až nás napadnou imperialisté?‘ krotí soudružka učitelka třídu. ‚Když si správně nezměříte obličej faciometrem, nedostanete odpovídající velikost.‘Protiplynové masky v bednách na stupínku páchnou po gumě a plísni. ‚Nejdřív omýt dezinfekčním roztokem!‘Jeden druhému utahují řemínky na hlavě. Záruka filtrů patřících k maskám skončila v roce 1978.“

Stejně trefila i patologii matky, její malost, zlobu, omezenost. V jejím stínu El vyrůstá a nemůže si odnést nic jiného než minimální sebedůvěru, pocit, že nikdy a v ničem nebude dost dobrá. Jak by mohla být, když není dobrá ani pro vlastní matku. Ve čtenáři se přelévají emoce, drobná pousmání rychle mizí, střídá je tiché díky dědovi, soucit s El, opovržení nad otcem, odpor k matce. Pocit beznaděje na chvíli lehce otupí jiskřička naděje, ale většinou ne na dlouho.    

„‚Zničilas mi celej život.‘Pozoruje špičky bot. Jsou okopané. ‚Zmetku, kdybych tě neměla, bylo by mi líp.‘Co provedla, že se mami zlobí? Přece má samé jedničky. A pochvalu od soudružky učitelky. ‚Akorát se o tebe musím furt starat!‘Poprvé brečela. Teď už ne. ‚Zmiz.‘Ráda by. Ale zatím neví jak.“

Kábrtová do minimalistických textů vtěsnala maximum, každé další slovo by bylo zbytečné. Je tam vše, co má být, nic nechybí.

Moje hodnocení: 95 %

Bibliografické údaje:

Autor: Lidmila Kábrtová

Nakladatel: Host (2013)

Počet stran: 200

Kam dál:

Sbírka povídek Lidmily Kábrtové Místa ve tmě.

Také Kdo zabil Snížka a Nejlepší pro všechny nebo třeba Pod sněhem Petry Soukupové. Nabízí se Dita a Malinka Dity Táborské, Anežka a Houbařka Viktorie Hanišové, Sítě Petry Dvořákové. Samé pecky.  

Co budu číst:

Stále ještě čtu Teorii podivnosti Pavly Horákové. Doporučit ji můžu už teď.