Začíná nejen poslední týden prázdnin, ale také poslední týden projektu Prečítané leto. Ten je věnovaný odvaze. Pěkné optimistické zakončení.

Pro děti

Odvážná musela být malá Olga, která se na příkaz macechy vydala za Babou Jagou. Knižních verzí pohádky je více, u nás má největší úspěch ta od An Leysenové. Leysenové vyšly v češtině čtyři knihy, kromě Baby Jagy Kráska a zvíře, Louskáček a Pinocchiův sen. Všechny s krásnými a pro autorku nezaměnitelnými ilustracemi.

Odvaha nechyběla ani Malence Hanse Christiana Andersena. Marie Fischerová-Kvěchová ji před šedesáti lety ilustrovala, kniha vyšla až nyní, a to s básněmi Radka Malého. Spojení je to nápadité a nezvyklé. Ilustrace, které jste zvyklí vídat v knihách po rodičích, ale s moderními básněmi. Jde sice o knižní jednohubku, nicméně hodně povedenou.

Pokud máte dítě starší, neměli byste zapomenout na Transport za věčnost Radka Tichého. Hodně působivé čtení z doby Protektorátu Čech a Moravy mj. o chlapcích stojících za terezínským časopisem Velem. V knize najdete fiktivní odbočky i reálné dokumenty. Radek Tichý za knihu dostal v tomto roce Magnesii Literu.

Odvahu měly již dříve zmiňované Rebelky (Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky), nechyběla ani Oddovi (Odd a mraziví obři).

Vzhledem  k tématu musím zmínit i Strašidýlko Strášu Aleny Mornštajnové. Její knihy pro dospělé nemají chybu, nad Strášou jsem už tak nejásala. Přišel mi průměrný, od Mornštajnové jsem opět čekala nějakou pecku. Nápad je to ale fajn, strašidlo, které se bojí vlastně všeho a leká se i při vyslovení vlastního jména. Dceři se líbila, i když se k ní podruhé zatím nevrátila.

 

Pro dospělé

Většina tipů pro dospělé se bude točit také okolo druhé světové války.

Ze všech knih, které jsem o holocaustu přečetla, na mě nejsilněji zapůsobily Noc Elieho Wiesela a Osvětimská knihovnice Antonia G. Iturbeho.

Tuto dvojici před časem doplnil Případ Collini Ferdinanda von Schiracha. Výborná a řemeslně zvládnutá kniha o zločinech, které nikdy nemohou být promlčené, o lidech, jimž byla znemožněna možnost dovolat se spravedlnosti (pokud přežili a o nějaké spravedlnosti vůbec mohli přemýšlet). O okolnostech, které pomohou pochopit motiv k vraždě, a o tom, že vrahem i obětí může být kdokoli a nic není tak jasné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Vypráví o sedmašedesátiletém Italovi dlouhodobě pracující v Německu. Fabrizio Maria Collini se nikdy neoženil, neměl žádné přátele, nikomu neublížil, žil spořádaně. Třicet čtyři let pracoval jako nástrojař a později jako mistr, před dvěma lety odešel do důchodu. Životem by s největší pravděpodobností proplul bez povšimnutí, kdyby jednoho dne nepřišel do luxusního hotelu, kde chladnokrevně zabil bohatého průmyslníka Hanse Meyera. V hotelové hale počkal, až přijede policie a zatkne ho. Ex offo mu byl přidělen advokát, který teprve před dvaačtyřiceti dny ukončil školu. Předem jasně prohraný případ. Collini se k činu doznal, o motivu ale mluvit nechce. Mlčí. A to zdaleka není jediná komplikace.

Nedávno jsem dočetla Tatéra z Osvětimi Heathera Morrisové. Jde o vzpomínky Ludvíka/Laleho Eisenberga/Sokolova, skutečného tatéra, se kterým se v dané době setkala velká část vězňů přicházejících do Osvětimi. Jeho příběh je fascinující a zároveň je to lekce lidskosti. Lale se řídil větou „Zachraň jednoho, zachráníš celý svět.“. Své pozice v táboře se snažil maximálně využít, ne ale pro sebe. Dostával příděly jídla navíc, ty spravedlivě dělil a dával je ostatním. Dívky z Kanady mu nosily šperky, které nalezly ve věcech vězňů, on je měnil za vše, co bylo potřeba nebo čím mohl někoho uplatit – léky, jídlo, čokoládu, klobásy od místních, jež do Osvětimi přicházeli pracovat. S každým obchodem/směnou riskoval vlastní život, ale to neřešil. A i na tak šíleném místě se dokázal zamilovat. Chtěl nejen přežívat, ale i žít.

Zkuste také Moruši Iboje Wandall-Holm a pokud vám není cizí komiks, přečtěte si Deník Anne Frankové ve zpracování Ari Folmana a Davida Polanského. A když už budete někde v komiksovém koutku, sáhněte i po Sojčákovi Jaaka Ahonena. V mém výběru nemůže chybět severská kniha 🙂

Velikou odvahu také musel prokázat Bandi, když podal svědectví o životě v Severní Koreji (Žaloba).

Užijte si týden! Díky, pokud jste moje články v rámci Prečítaného leta četli. Mě to bavilo, doufám, že vás také a že jste si vyhlídli nějaké knihy. Pro teď hlásím návrat k recenzím.