Dokonalé, výborné. Tichý zabiják velmi zdařile navazuje na Mokrou rybu, první knihu s kriminálním komisařem Gereonem Rathem. Děj osmidílné noirové série zasadil Volker Kutscher do Berlína 20. – 30. let 20. století, tj. do období tzv. Výmarské republiky. V porovnání s Mokrou rybou ubylo politiky, zůstala do detailů vykreslená dobová atmosféra, které dodávají ten správný šmrnc hvězdy stříbrného plátna.

Herečka Betty Winterová zemře během filmového natáčení, když na ni spadne světlomet. A krátce poté zmizí i Vivian Francková, další herečka. Do vyšetřování se Rath zapojí coby detektiv řešící vraždu Winterové a jako soukromé očko načerno hledající Franckovou.  Dostává se tak logicky do střetu zájmů a sporu (ne prvního a jistě ani posledního) s nadřízenými. Vyšetřování ve filmových ateliérech, blížící se konec němé éry filmu a nástup filmů zvukových znamená pro mnohé výzvu k nastartování nové kariéry, pro jiné zase ztrátu dosavadních zvyklostí a jistot, konec jedné epochy. Berlín té doby, jedna ze světových metropolí, byl plný života, extravagance, elegance – jejíž prototyp představovaly mimo jiné i filmové herečky. Film nabízel velké pozlátko  a v zákulisí také místo pro mocenský boj producentů a jednotlivých studií. Kontrast rozevlátosti, doby plné jazzu a swingu, alkoholu i drog a nastupujících politických změn (nejen) v Německu Volker velmi dobře vystihl.

Knihu namluvil Jan Teplý, který Gereona Ratha nadaboval i v aktuálně běžícím seriálu Babylon Berlín (jeho předlohou je Mokrá ryba, první díl série). K audioknize mi sedí snad ještě víc. Je naprosto uvěřitelný, hraje si s hlasem, plynule přechází mezi jednotlivými postavami a zároveň je jasně odlišuje. Ty se pak stávají  jednoduše identifikovatelné, poslech není jednotvárný a i délka více než 17 hodin rychle utíká. Hlas Teplého mi v určitých polohách připomínal Jana Vlasáka, pro mě malý bonus, projev Vlasáka mám moc ráda. Dobovou atmosféru dokreslují hudební předěly. Výrazné jsou jazzové a swingové motivy, máte pocit, jako byste poslouchali gramofon a nějaký dobový šlágr. Extravaganci a hravost rozbíjí (nebo doplňuje?) ruch velkoměsta, ve vypjatějších chvílích nastupují klávesové tóny.

Zajímavé nejsou jen reálie, onen vykreslený kontrast berlínské současnosti a předtuchy budoucího, kriminální zápletka, ale také samotná postava Ratha i vraha. Soukromé linky jsou výrazné, ale vyšetřování nenarušují, spíše naopak, vše řečené je důležité. Jsem zvědavá, jak se v dalších dílech bude posouvat samotný Rath. Potenciál nabízí i jeho kamarád z minulosti, který lehce rozvířil vody. 

Velkou radost mi udělal název. Ten plně doceníte až na úplném konci. Tichým zabijákem může být spousta věcí. Část z nich – tak jako cosi v textu – by nám měla při správném užití pomáhat, při užití špatném mohou nenápadně/tiše zabít.  Zvukový film se stává zabijákem filmu němého/tichého, zabít můžete proto, abyste někoho umlčeli – nebo opačně – někoho umlčíte, když někomu vezmete možnost vyjádřit se, a to i za cenu vraždy. Tiše se může plížit změna, která pak zabije mnohé. Víc trefně by knihu nazvat prostě nešlo. Hravé, symbolické i konkrétní, platné v mnoha rovinách.

Moje hodnocení: 95 %

Za poskytnutí audioknihy díky OneHotBook a portálu Audiolibrix, kde si můžete poslechnout ukázku.

Bibliografické údaje:

Autor: Volker Kutscher

Nakladatel: OneHotBook (2019)

Délka: 17 hodin 43 minut

Interpret: Jan Teplý

Režie: Michal Bureš

Kam dál:

Jistě první díl Mokrá ryba a po Tichém zabijákovi díl třetí – Goldstein.

Správnou noirovou atmosféru má i komiks, který aktuálně čtu – Nestor Burma Léa Maleta a Jacquese Tardiho. Odehrává se sice v Paříži 50. let, ale zápletka sahá až do let třicátých, tj. do doby Gereona Ratha.

Přečtěte si také Berlín 1936 Olivera Himese.

Co budu poslouchat:

Ve stínu kapradiny Josefa Čapka (načetl Igor Bareš) a pak Entomologův odkaz (v podání Davida Matáska) Petera Maye.