Alenčin sen je další hodně povedená polská kniha. Poláci válí v různých žánrech. Moje první polská kniha byla Quo vadis  Henryka Sienkiewicze. Později jsem lehce koketovala se Stanisławem Lemem, velké nadšení se ale nekonalo. Sci-fi jsem objevila o hodně později. Teď coby sci-fi začátečník dám jeho knihám s největší pravděpodobností druhou šanci. Veliké překvapení byl pro mě Zygmunt Miłoszewski. Jeho krimi série s Teodorem Szackým si podle mě v ničem nezadala s těmi nejlepšími severskými knihami (a to je veliká poklona 🙂 ). Výborný byl i Nezaplatitelný, v Polsku kniha roku 2013. Ve stejném roce byl oceněn také Szczepan Twardoch a jeho Morfium. Doufám, že jim bude zdatně sekundovat i Remigiusz Mróz a jeho Nenalezená, kterou jsem teď začala poslouchat. Mám za sebou jen několik kapitol, na hodnocení je tak ještě brzy.

Polská reportáž je dokonalost sama o sobě: Ryszard Kapuściński a jeho Impérium, Šáhinšáh nebo Císař, Wojciech Tochman a Jako bys jedla kámen nebo Eli, Eli, Katarzyna Surmiak-Domańska a Ku-klux-klan, Katarzyna Boni a Ganbare! nebo Hanna Krall a Srdcový král.

Důležitou kapitolu představuje i soudobá polská dětská literatura. Namátkou třeba Mapy nebo Městečko Mamoko, Pod zemí, pod vodou Aleksandry a Daniela Mizielińských, Rok v lese Emilie Dziubakové, podobně koncipované Rok ve školce Przemysław Liputa nebo Rok na venkově Magdaleny Kozieł-Nowakové. Obejmi mě, prosím Przemyslawa Wechterowicze s ilustracemi už jednou zmíněné Emilie Dzuibakové je jedna z nejroztomilejších knih, jaké máme doma.

K dětským knihám teď přibyla další – Alenčin sen aneb Jak funguje mozek Jerzyho Vetuaniho a Marie Mazurkové s ilustracemi Marcina Wietzchowského. Vetulani byl neurobiolog, psychofarmakolog a biochemik. Alenčin sen je jeho jediná kniha pro děti. A je výborná. Alenka usne a zdá se jí, jak se hádají orgány. Všechny jsou přesvědčeny, že jejich funkce je ta nedůležitější. Začalo si srdce – „vždycky bývalo nafoukané, protože si myslelo, že bez něj by se nikdo neobešel.

Usadí ho střeva: ‘Pryč s tvojí nadvládou! Možná se dřív věřilo, že je v tobě něco kouzelného, ale my ti na špek neskočíme! Vždyť jsi jenom jeden z mnoha svalů!‘

Srdce se urazilo. ‚Možná jsem jenom sval, ale ten nejdůležitější. Vždyť pumpuju krev. Nemůžu si ani na pár vteřin vydechnout, pořád se stahuju a napínám, aby mnou – a celým Alenčiným tělem – neustále proudila krev.‘“

Do hovoru se postupně zapojí plíce, ledviny, svaly, kostra, vaječníky, až se ozve „‘Ticho!‘ To byl mozek – nenápadný, tmavošedý, zvrásněný orgán, který váží něco přes kilogram. ‚Tak se hezky uklidněte. Všichni máte pravdu: bez žádného z vás se žít nedá. Všichni jste stejně důležití. Ale někdo vás, rošťáci, musí hlídat. Třída plná těch nejnadanějších žáků se bez učitele nenaučí zhola nic.‘“

Mozek pak vysvětluje všechny své funkce. Dočtete se o jeho jednotlivých částech a jejich funkcích, důležitých centrech, emocích a endorfinech, myšlení, reflexech, paměti, řízení produkce hormonů … až se Alenka probudí. Text ve formě komiksových bublin doprovází názorné ilustrace. Forma je velmi vhodně zvolená, dítě se dozví spoustu informací a ani o tom neví. U nás se jen nadšeně otáčely stránky.

Moje hodnocení: 95 %

Doporučuje jeden z jednoho lékaře. Já 🙂

Hodnocení dcery: Tak to jsem netušila.

 

Bibliografické údaje:

Autoři: Jerzy Vetulani, Maria Mazurková

Ilustrace: Marcin Wierzchowski

Nakladatel: Host (2018)

Počet stran:  72

Doporučený věk: 6+

 

Kam dál:

Všechny výše uvedené knížky 🙂

 

Co budu číst:

Stále čtu Chodí pešek okolo Evy Límanové. Hodně zvědavá jsem třeba na Mlýn Michala Vaněčka. Recenze vydají slibně.