Po dočtení Víkendu v Londýně jsem hned sáhla po Buzíčcích, sbírce povídek Jana Folného. Výkop má sbírka impozantní. Mladý promiskuitní pornoherec s přerostlým egem. Na přes hubu, ale v závěru i na něj dojde. Folný ho vykreslil tak dobře, až mě od čtení odrazoval. Ostatní povídky už jsou více civilní, rozporuplné pocity, zda číst dál, nebo knihu odložit jsem neměla. Četla jsem o spoustě partnerských rozchodů a někdy i o návratech, o sexu, bilancování, zamilovanosti a lásce, o homosexualitě pečlivě utajované nebo nepřiznané.

Povídky pro mě jako by gradovaly,  výborná byla povídka čtvrtá Neviditelný. Starý vdovec se musí brzy vystěhovat z bytu, odchází do domova důchodů. Má za sebou vztah s osudovou ženou i mužem. Teď žije jen pro Havranpírka. Mladíka, jenž bydlí v protějším domě a jehož denní režim zná do nejmenších detailů. Sleduje ho při vstávání, pohybu v bytě, odchodech i příchodech domů. Jen v tu dobu je šťastný, sám neviděný, neviditelný. Přesto byl (alespoň) jednou spatřen.

Folný i dál drží vysoko nastavenou laťku. Jeho postavy jsou různě staré, různých profesí nebo vzdělání, spojuje touha. Po sexu? Vztahu? Sounáležitosti? Možnosti být s někým na chvíli, několik let nebo dokud je smrt nerozdělí? Vietnamec Lukáš pracuje v restauraci, baví se v gay podnicích a miluje kamaráda, který ho naprosto přehlíží. Tomáš se nedokáže vzpamatovat z tajného vztahu s fotbalistou Pavlem. Jejich setkání musela být naprosto utajená, aby nikdo neviděl, že se Pavel schází s mužem. Jenže teď je všechno jinak. Jak se vyrovnat s tím, že už není možnost návratu? Tomáš rekapituluje všechny vztahy a není to zrovna veselé čtení. A seznam ještě končit nebude. Kromě gayů se v povídkách objeví i pár lesbický. Anna s Martou vychovávají syna. Marta cestou pro Honzíkův narozeninový dort potká Slovenku. Povídají si, vypijí studené kafe v parku, vymění si telefonní čísla a …

Hodně povídek končí smutně nebo aspoň ne optimisticky. V některých recenzích je to Folnému vytýkáno. Nevím, ale vztahy se rozpadají homo- i heterosexuálním párům. Folný navíc píše o věcech, které harmonickému soužití moc nepřispívají, o promiskuitě, o nevázaném a anonymním sexu, ale na druhé straně také o společném vychování dítěte, o opovržení okolí, kdy soused vyhrožuje nejen lesbickému páru, ale i jejich malému synovi.

Veliký bonus je provázanost povídek. Některé postavy se objevují ve více povídkách. Někdy je Folný zmíní jen jednou větou (třeba dědu, co sledoval Havranpírka), jiní se z vedlejších postav stávají v dalších povídkách těmi hlavními. To mě bavilo moc.

Moje hodnocení: 81 %

 

Bibliografické údaje:

Autor: Jan Folný

Nakladatel: Host (2018)

Počet stran:

 

Kam dál:

Zkuste Skoncovat s Eddym B. nebo třeba Malý život. Ten mně ještě chybí. Veliké nadšení, které okolo něj panovalo, mě spíš odradilo. Hůl jsem nad ním ale nezlomila.

 

Co budu číst:

Utíkám na chvilku do světa fantasy k Ódinovu dítěti Siri Pettersenové. Uvidíme, jestli mi nadšení vydrží, Jiskra v popelu a Plamen v temnotě mě namlsaly docela hodně.

Pak bych to viděla třeba na Vitku Kateřiny Tučkové.