Chirurg je podle mě prozatím nejlepší kniha Petry Dvořákové. A že konkurence jejích textů je veliká, ať už zmíníme Proměněné sny, Já jsem hlad, Sítě nebo Dědinu. Vzhledem ke své profesi spíše nečtu knihy ze zdravotnického prostředí, potřebuji trochu vypnout. Chirurg v pojetí Dvořákové pro mě znamenal velmi zajímavou výzvu a čas na výjimku. A je ještě lepší, než jsem si myslela, že by mohl být.

Hynek Grábl měl vše, co chtěl, co si vysnil. Vystudoval medicínu, vzal si ženu, se kterou začal chodit již na škole. Později nastoupil na jednu pražskou chirurgickou kliniku. Měl šikovné ruce, talent, správný tah na branku, ale také závislost na alkoholu. Ačkoli si myslel, že je schopný ji kontrolovat, nebylo tomu tak. Po jedné události spojené s pitím musel z kliniky odejít. Začal mu nový život spojený s pocitem viny, osobního i profesního selhání, neustálými výčitkami manželky, přezíravými pohledy jejích rodičů, stagnující kariérou v malé nemocnici. Na všech frontách špatně. Je možné odrazit se od dna? Lze začít znova? Když člověk jednou zklamal, udělá to opět? Hynek ano. A nejen jednou. Kombinace nespokojenosti a neustálého tlaku se na něm podepisuje. Každý den řeší problémy pacientů, nikoho ale nezajímají problémy Hynkovy. Musí se plně koncentrovat, odvést vždy perfektní výkon, chyba může mít katastrofální důsledky. Je ale potřeba pamatovat na to, že i chirurg je jen člověk. Se všemi klady i zápory.

Děj velmi zdařile graduje. Dvořáková čtenáře postupně uvádí nejen do chodu chirurgické ambulance, operačních sálů, Hynkova vztahu s manželkou, dětmi i na pracovišti, ale zejména do jeho pochodů vnitřních. Co vše pro něj znamená medicína, co vztah s manželkou, dětmi, co alkohol. Přibírá hráče, kteří toho hodně dramatizují, a tlak na Hynka tak zvyšují. On v něčem povoluje, za jiným si neochvějně stojí. Je slaboch, i když v jádru dobrák. Nebo opačně, je dobrák, ale slaboch.

Dvořáková se ve svých knihách věnuje velkým tématům – víře, závislostem, poruchám příjmu potravy, sebevědomí, pohledu na sebe sama i na ty ostatní. Píše o manipulaci, o tom, jak naše chování ovlivňuje druhé, resp. jak druzí ovlivňují nás. V recenzi Sítí jsem citovala kousek z rozhovoru: „Negativní zkušenosti vás můžou lámat, pořád vám zůstává volba – buď zbytek života pronaříkáte, jaké nespravedlnosti se vám staly a proč právě vám, nebo jednoduše vezmete karty, které vám zůstaly, a pokusíte se s nimi hrát dál. A já těch karet mám pořád ještě dost.“

Dvořáková toho prožila hodně, její zkušenosti se v knihách odráží. Pro postavy je mj. důležitá víra (v širším pojetí) a naděje. Pokud jsou schopny sebereflexe, zvládnou toho hodně. Musí ale chtít.

„Najednou jako by na mě zase padala těžká deka, pod kterou se začínám dusit. Na moment dokonce zalituju, že to dopadlo právě takhle. Pak se ale seberu a zkouším se utěšit, že přes všechno tohle svinstvo, který tady je, mi přece jen zůstává to nejdůležitější – chíra. A tu mám pořád rád.“

 

Moje hodnocení: 90 %

Hodně povedený pohled do (trochu) černé duše/svědomí jednoho chirurga. Je vidět, že Dvořáková je původní profesí zdravotník. Ty jemné nuance jsou nepřenositelné. Mě stejně jako Hynka svým způsobem fascinuje ticho noční nemocnice. Pro pacienta čas na odpočinek, spánek, pro zdravotníky často klid před bouří. Úplně stejně jako on vnímám prázdnou ranní ambulanci. Lehký stres, očekávání, co nový den přinese. Znám i ten zvláštní pocit, když se dívám na pacienta, probírám se příznaky, které nevypadají nějak významně, ale skutečnost by mohla být úplně jiná. Ve spoustě dalších věcí to nám naštěstí jinak než Hynek.

Autentičnost knize dodává i styl psaní Dvořákové. Striktně spisovná češtině k něčemu takovému neseděla. A v porovnání s Dědinou je to čeština jak z partesu :).

 

Bibliografické údaje:

Autor: Petra Dvořáková

Nakladatel: Host (2019), vyjde 15.9.

Počet stran: 352

 

Za poskytnutí textu ještě před vydáním veliké díky nakladatelství Host.

 

Kam dál:

Cokoli od Dvořákové. Moje tři nej vedle Chirurga patří i výše zmíněné Sítě a Dědina.

České autorky doporučuji často, asi nemá smysl to opakovat :).

 

Co budu číst:

Akvárium Davida Vanna.