Třetí díl Elly drží vysoko nastavenou laťku. Dostanete přesně to, co čekáte. Dějem provázející a komentující Ellu, Tiinu, Hannu, Pateho, Tuukku, vše negujícího a neustále vyhrožujícího Provokatéra a pana učitele, který hraje v tomto díle prim. Na rozdíl od předchozích dvou knih se nejedná o oddělené povídky, celá kniha se věnuje výletu. Třída Elly měla původně letět do Indie, ale po zmatcích na letišti (Pate se vozil na páse pro kufry a učitel se ho marně snažil chytit) nastoupí do letadla do Laponska. Zpět se mohou dostat až za týden, a tak se jich ujmou učitelovi rodiče, kteří v Laponsku žijí. Děti jsou ale přesvědčeny, že učitelův otec je Joulupukki, finský vánoční kozel. Postupně se smiřují s tím, že se z nich stanou Joulupukkiho trpaslíci, narostou jim vousy (i holkám!) a zůstanou bydlet na severu. Důkazů a indicií mají spoustu.

„Okamžitě jsme pochopili, proč Joulupukki chce, abychom se naučili tradiční řemesla. Začalo probíhat školení skřítků a Joulupukki nás učil, jak se vyrábějí vánoční dárky. Nejdřív bylo na řadě vyřezávání dřevěných hraček pro chudé děti a potom měla následovat výroba jemné elektroniky pro ty bohaté.

…

Vyřezávání bylo podle nás naprosto super. Joulupukki nám samozřejmě hrozně dobře radil a všichni jsme vyrobili moc krásné věci. Z mého ptáčka byl nakonec vorvaň, z Hanniny klíčenky se vyklubal pohár na vajíčko, Tiinin hrníček dopadl jako hrníček a Tukkův bumerang dopadl zpátky. Samppovy hobliny se ukázaly jako výborné třísky na podpal a Provokatér pohrozil, že nám ukáže, zač je toho loket, jestli bude muset vyřezávání nechat.“

Pan učitel se vynucenému návratu do dětství snaží vzdorovat, jak jen může. Kope tunel, v kůlně staví cosi, čím by mohl uletět, ujíždí na mopedu (s dětmi na laně vlajícími za ním). Během čtení se baví dítě i dospělý.

Laskavý humor podobný stylu pánů Šimka a Grossmanna, jasná a nekompromisní dětská logika, černobílé vidění založené na neomylně interpretovaných faktech a konfrontace se světem dospělých – v tomto díle reprezentovaným rodinou pana učitele. Pro českého čtenáře bonus v podobě exkurze do finských vánočních zvyků. Kašlete na Santu, přišel čas Joulupukkiho :).

Jak jsem psala v recenzích předešlých. Portál nepřevzal originální ilustrace, text tak doplnila Magda Vverková Hrnčířová. Líbí se mi víc než původní finské.

 

Moje hodnocení: 89 %

Hodnotím stejně jako Ellu a kamarádi.

Hodnocení dcery: Ten pan učitel je teda odvážněj. To jsem netušila, že existuje Joulupukki. Aspoň má Ježíšek míň práce….

 

Bibliografické údaje:

Autor: Timo Parvela

Překlad: Alžběta Štollová

Ilustrace: Magda Veverková Hrnčířová

Nakladatel: Portál (2019)

Počet stran: 136

 

Za poskytnutí recenzního dílu díky nakladatelství Portál, kde se můžete podívat na ukázku.

 

Kam dál:

Ella ve škole, Ella a kamarádi.

Už dlouho jsem nedoporučovala sérii Kepler 62. Nedávno vyšel šestý (poslední) díl.

 

Co budu číst:

Praha – Paříž Anne Delaflotte Mehdevi a Lenky Horňákové-Civade.

S dcerou čteme druhý díl Gerdy.