Jedu v knize hodně dlouho a často. Už jako malá jsem ráda poslouchala dědu, když mi četl pohádky, až chudák chraptěl, rodiče měli povinné čtení před spaním, pak jsem se s knížkou schovávala pod peřinu, abych mohla dočíst kapitolu (když ne celou knížku). Během školy to tak slavné nebylo, knižní hody nastaly vždy o prázdninách nebo ke konci zkouškového období, kdy už mě nikdo nemučil. Můj velký knižní boom přišel během těhotenství, měla jsem najednou dost času, tak jsem četla. A četla jsem dál během mateřské i nyní po návratu do práce. Mám moc ráda vůni knížek, ale když se naše knihovna začala podobat knihkupectví, dostala jsem čtečku. Přijala jsem ji nejdřív s rozpaky, později s nadšením. Na tištěné knihy jsem ale nezanevřela, žijeme proto v knihkupectví s nabitou knihovnou i čtečkou 🙂 Moje babička vždycky říkala, že na knížku musí být, i kdyby na chleba nebylo. Já bych to asi tak nehrotila, ale na knihy skoro vždycky je, v současné chvíli nejen pro mě, ale také pro dceru.
V knize jedu i na sociálních sítích https://www.instagram.com/jeduvknize/ a https://www.facebook.com/jeduvknize/
Dívka, která musí zemřít (kniha i audiokniha)
Milénium pošesté a naposledy. Nikdy bych neřekla, že někdy napíšu – Milénium končí a je to jedině dobře. Ale nikdy neříkej nikdy. Stieg Larsson ve mně probudil chvílemi nekritické nadšení pro švédské, později severské, krimi/thrillery, resp. postupně literaturu obecně. Nebýt jeho, myslím, že by mě třeba finské podivno naprosto minulo. Jak jsem psala v recenzi Muže, [...]
Agathe
Útlá knížka o 112 stranách skrývající v sobě mnohé. Poválečná Francie, stárnoucí psychoterapeut, který před odchodem do penze netrpělivě odpočítává sezení s pacienty, a Agathe, mladá Němka, žena s úzkostmi, po několika pokusech o sebevraždu, hledající/pochybující o smyslu svého života. „Kdybych šel do penze v 72, zbývalo by mi pět měsíců práce. Odpovídalo by to 22 [...]
Temnými cestami
Grzegorz Rosiński je jako autor spjatý zejména s komiksovou sérií Thorgal, nicméně stojí za mnohým dalším. Třeba za Temnými cestami, tj. Pomstou hraběte Skarbeka a Westernem. Pomsta hraběte Skarbeka pro mě představuje dokonalý komiks. Už první dojem nemá chybu. Jen komiksem listujete a máte pocit, jako byste prohlíželi katalog nějaké galerie. A jako bonus dostáváte děj [...]
Kiko a tajemství papírového motýla
Myslela jsem si, že od Markéty Pilátové jsem přečetla všechno, ale úplně mně utekly knihy o japonské holčičce Kiko. Kiko a tajemství papírového motýla vyšla v roce 2010, byla nominovaná na cenu Magnesia Litera 2011. Kiko cestuje s tatínkem, který se živí jako restaurátor knih, po celém světě. Je jí deset, ale zatím nechodila do školy, tatínek [...]
Nabarvené ptáče (audiokniha)
Psát o ději Nabarveného ptáčete je nyní asi zbytečné. Někdo před lety četl, jiný teď viděl v kině, další poslechl audioknihu. Já patřím do skupiny jedna a tři, film asi v tomto případě vynechám. Děj tedy pro pořádek jen rámcově. Kosiński jej zasadil na venkov blíže neurčené východoevropské země během druhé světové války, kam schovali rodiče malého [...]
Kluci netančej!
Poslední dobou mám(e) šťastnou ruku na knížky. Kluci netančej! jsem vybírala cíleně. Dcera nastoupila do první třídy, princezny a čistě pohádkové motivy střídám s tématy vážnějšími, resp. těmi zasazenými do prostředí, ve kterém se nově pohybuje. Jedenáctiletý Tomáš miluje balet. Chodí na něj od útlého dětství. Ve škole se mu to dařilo velmi dlouho [...]
Mona
Prvotina Biancy Bellové Sentimentální román vyšla už před deseti lety. Od té doby čtu její romány i povídky pravidelně. V určitých aspektech přitvrzuje, ve volbě témat zůstává velmi konzistentní. Ukazuje ne úplně lichotivý obrázek (dystopické) společnosti, tlak událostí, okolností na jednotlivce, jeho práva, možnosti rozhodování a dopad toho nejen na něj, ale i jeho blízké. Připomínat, [...]
Zámek a pomeranč
Přiznávám, úplně mi uteklo, že jsem Jiří Wolker psal také pohádky. Jednou z nich byla O kominíkovi, nyní vydaná jako Zámek a pomeranč. Všichni vědí, že když uvidí kominíka, mají se chytit za knoflík, něco si přát a ono se jim to splní. Vypadá to jednoduše, ale základ je mít knoflík. A právě ten sirotek [...]