UŽ MI NENÍ 20

Monika Peetze:
Úterní ženy
Sedm dní bez
Úterní ženy mezi bylinami a řepou
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Anne Gesthuysenová:
Jsme přeci sestry
María Duenasová:
Mise zapomnění
Čtvrtky v parku
Susan Vaughanová:
Láska s chutí makronky
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Muriel Barberyová:
S elegancí ježka
Lucy Diamond:
Kavárna na pláži
Jenny Colganová:
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Báječný krámek s čokoládou
Alice Clayton:
trilogie o Zrzce
Dörte Hansenová:
Starý kraj
Abby Clementsonová:
Zmrzlinové sedmé nebe
Petra Soukupová:
K moři
Pod sněhem
Dámská jízda
Markéta Pilátová:
Tsunami blues

Poslední neděle v říjnu a jiné temné příběhy

Chtělo se vám někdy zatleskat, když jste dočetli knížku? Mně ano! Naposledy bych aplaudovala Janu Sonnergaardovi. Soubor povídek Poslední neděle v říjnu a jiné temné příběhy představuje výběr z jeho trilogie Radiátor, Poslední neděle v říjnu a Caspar Michael Petersen mi pořád nahání hrůzu, které vyšly v letech 1997 – 2003. Do češtiny je přeložili studenti Filozofické fakulty Univerzity [...]

Cestovat nalehko

Cestovat nalehko se zařadí do skupiny knížek, které ve mně vyvolaly rozporuplné pocity. Očekávání jsem neměla žádná, spíš jsem byla zvědavá. Mumínky mám ráda, ale přeci jen s nimi cílila Tove Jansssonová spíše na dětské čtenáře (i když mně se líbí stále). Později začala psát pro dospělé. V češtině nyní vyšla její první knížka Cestovat [...]

Běsi, co mě sužují

Běsi jsou bezesporu nejhutnější kniha, kterou jsem tento rok četla (nebo možná za několik posledních let). Ale dobře mi tak, po Božském jsem si nic jiného nezasloužila :o). Ne, vážně. Ačkoli jsem psychologii vystudovala a mám k ní profesně velmi blízko, odborné psychologické nebo naučně psychologické knihy ve volném čase nečtu. Asi bych si měla rozšiřovat [...]

Sběratel ztracených věcí

Už je to pár dní, co jsem dočetla Sběratele ztracených věcí Ruth Hoganové, ale stále se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbil. Knihu autorka psala v době, kdy musela opustit zaměstnání kvůli zdravotním komplikacím po nehodě a kdy jí zároveň diagnostikovali nádorové onemocnění. Smutek nebo spíše melancholie děj doprovázejí, s malignitou se tam sice nikdo [...]

Rekviem za Pluto

V roce 2006 bylo Pluto vyškrtnuto ze seznamu planet a Davidovi a Alici se rozpadl jejich vlastní vesmír. Nejdříve probíhalo všech tak, jak mělo. Vystudovali, začali spolu bydlet, měli vanu, ve které se společně koupali, nejdříve prázdnou, později o něco plnější lednici, vymysleli své jídlo, jež vzniklo z nouze, když doma nic jiného nenašli, ale bylo jedinečné, [...]

Dospělost je mýtus

Přečíst si Dospělost je mýtus po Šťastné knize byl výborný tah. I když jsou úplně jiné, mají toho hodně společného. Víc, než by mě vůbec napadlo, chaosem v kabelce počínaje a nadhledem, nadsázkou a  ironií konče. Sarah Andersenová je 24-letá americká kreslířka. Vystudovala Maryland Institute College of Art. Ještě před ukončením školy začala na Tumblr [...]

Šťastná kniha

Dočetla jsem Šťastnou knihu a jsem o něco šťastnější. Opravdu. Během čtení se mi opakovaně chtělo zakřičet to znám, heuréka, jupí, nejsem v tom sama, paráda, díky… Chápavé pokývání hlavou střídal smích, když jsem viděla sama sebe v naprosto stejné (často trapné, obtížné, nezáviděníhodné) situaci. Jsem dokonalá cílová skupina. Barbora Šťastná má ráda seznamy (stejně [...]

Ke dnu

Když moje dcera cokoli chce (sladkost, dárek, knížku, říct, jak se měla ve školce), říká, že má důležitou zprávu. Já mám teď také jednu: Anna Bolavá nezklamala. Do tmy mě tak namlsalo, že jsem prakticky ihned po dočtení sáhla po Ke dnu. Byla jsem zvědavá, jestli vysoko nasazenou laťku autorka udržela. Bylo to trochu jako [...]

Do tmy

Do tmy vyhrálo Magnesii Literu v roce 2016. Ačkoli jsem o knize věděla, téma mě nezaujalo. Teď se mi do rukou dostalo její volné pokračování (Ke dnu). Číst druhý díl bez prvního nemá cenu, dala jsem tedy šanci i Do tmy. A je to pecka! Pro mě stejný objev jako před pár lety Alena Mornštajnová. Jestli [...]

Opozdilec

Zase jsem měla při výběru knížky šťastnou ruku. Před chvilkou jsem dočetla Opozdilce. Nač čekat, recenzi jdu psát rovnou :o). Je to útlá knížka, zvládnete ji přečíst během chvíle, ale přemýšlet o ní budete o hodně déle. O svém životě v ní v ich-formě vypráví sedmdesátník Désiré. Je chytrý, studovaný, pracoval jako knihovník, oženil se, má dvě [...]

Load More Posts