Jedu v knize hodně dlouho a často. Už jako malá jsem ráda poslouchala dědu, když mi četl pohádky, až chudák chraptěl, rodiče měli povinné čtení před spaním, pak jsem se s knížkou schovávala pod peřinu, abych mohla dočíst kapitolu (když ne celou knížku). Během školy to tak slavné nebylo, knižní hody nastaly vždy o prázdninách nebo ke konci zkouškového období, kdy už mě nikdo nemučil. Můj velký knižní boom přišel během těhotenství, měla jsem najednou dost času, tak jsem četla. A četla jsem dál během mateřské i nyní po návratu do práce. Mám moc ráda vůni knížek, ale když se naše knihovna začala podobat knihkupectví, dostala jsem čtečku. Přijala jsem ji nejdřív s rozpaky, později s nadšením. Na tištěné knihy jsem ale nezanevřela, žijeme proto v knihkupectví s nabitou knihovnou i čtečkou 🙂 Moje babička vždycky říkala, že na knížku musí být, i kdyby na chleba nebylo. Já bych to asi tak nehrotila, ale na knihy skoro vždycky je, v současné chvíli nejen pro mě, ale také pro dceru.
V knize jedu i na sociálních sítích https://www.instagram.com/jeduvknize/ a https://www.facebook.com/jeduvknize/
Mých prvních 54 000 let
Ačkoli by se mohlo zdát, že Mých prvních 54 000 let je kniha odborná, hutná, s potenciálem zaujmout jen určitý okruh čtenářů, není tomu tak. Je sice nabitá fakty z oblasti genetiky, evoluce a archeologie, ale Karin Bojsová vše vztáhla ke své rodině. Nečtete proto jen učebnicové informace, ale subjektivně zabarvený text. Kniha tak působí o hodně civilněji, [...]
Kavárna v Kodani
Kavárna v Kodani je taková milá romanťárna. Najdete v ní spoustu klišé, děj je předvídatelný, je to zdánlivě banální čtení, nicméně kniha toho v sobě naštěstí schovává mnohem víc. Je především o tom, že každý máme tajemství, které chceme – více či méně – tajit a snažit se přesvědčit své okolí nebo sami sebe, že se máme dobře. [...]
Stará dáma vaří jed (audiokniha)
Na konci minulého roku vyšla audiokniha Stará dáma vaří jed nedávno zesnulého Arta Paasilinny. Výborná kniha o vdově paní plukovníkové Linnee Ravaskové, jejím synovci Kaukovi a jeho dvou kamarádech a především o tom, že staré lidi není možné podceňovat a že i zdánlivě bezbranná skoro osmdesátnice dokáže hodně překvapit. Linnea Ravasková by své stáří mohla [...]
1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo
Další z knížek (nejen) pro děti psaných z pohledu dětí. A to hodně povedená se zajímavým konceptem. Byla by škoda, aby zapadla mezi předvánočními novinkami nebo knihami vydanými k výročí vzniku Československa. Jendovi Vosipkovi je jedenáct. Má starší sestru Andulu, maminku se záhadnou minulostí a zdánlivě bez jakýchkoli příbuzných, otce učitele a vlastence. Má také fotbal, který je [...]
Sherlock
Moje první kniha roku 2019. Seriál Sherlock s Benedictem Cumberbatchem a Martinem Freemanem jsem viděla celý. Dvakrát. Zato mangu jsem nečetla ani jednu. Mám sice doma první díl Čarodějovy nevěsty, ale nějak na ni nepřišla ta správná doba. Moje manga zasvěcení tak proběhlo až díky Studii v růžové, prvnímu dílu komiksové adaptace Sherlocka. Nemohla jsem si vybrat [...]
Hotýlek (audiokniha)
„Když se Václav dvacátého pátého července několik minut před sedmou probudil, nic nenasvědčovalo, že vstává do posledního dne svého života. Přesně v sedm hodin – jak měl už mnoho let ve zvyku – spustil nohy z postele, provedl pár protahovacích cviků a svižným krokem vyšel na zahradu. Bylo po dešti, stébla trávy se ještě ohýbala pod těžkými [...]
Místa ve tmě
Přemýšleli jste někdy o tom, kolik lidí denně potkáte? Anebo jinak – přemýšleli jste o nějakém z nich více? Kdo je, jak žije? Je svobodný/á, ženatý/vdaná? Má děti? Studuje? Pracuje? Pokud jezdíte do práce autobusem v určitý čas, vaše spolucestující od vidění znáte, ale nevíte o nich nic. S kým každý den telefonuje žena sedící naproti vám? Proč [...]
Žít sama a užít si to
Žít sama a užít si to napsala šéfredaktorka časopisu Vogue Marjorie Hillisová v roce 1936, spousta věcí, o kterých píše, nicméně platí stále. „Tato kniha není žádným manuálem propagujícím sólo život. Pět z deseti lidí, kteří žijí sólo, si nedokážou sami poradit, a nejméně tři z těch zbývajících jsou nehorázní sobci. Pravděpodobné ale je, že v některých obdobích svého [...]