ČTU O ŽIVOTĚ

Nina George:
Levandulový pokoj
Susan Vaughanová:
Láska s chutí makronky
Jenny Colganová:
Báječný krámek s čokoládou
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Rosiin sladký krámek snů
Lucy Diamond:
Bude to dobrý rok
Kavárna na pláži
Frances Mayesová:
Pod toskánským sluncem
Samantha Verarrtová:
Sedm dopisů z Paříže
Stephanie Lehmannová: Butik Astor Place
María Duenasová:
Čas mezi šitím
Mise zapomnění
Abby Clementsová:
Setkání o Vánocích
Zmrzlinové sedmé nebe
Kate Atkinsonová:
Život za životem
Bůh v troskách
V zákulisí muzea
Petra Soukupová: :
K moři
Pod sněhem
Zmizet
Louisa May Alcottová:
Malé ženy
Cecelia Ahernová:
PS: Miluji Tě
John Green:
Hvězdy nám nepřály
Jojo Moyesová:
Povídky českých autorů:
Dámská jízda
A celý život budem šťastný…
Markéta Pilátová:
Má nejmilejší kniha
Tsunami blues
Žluté oči vedou domů

Spojka, dvojka, plyn

Sonje je čtyřicet. Její bilance není úplně nejrůžovější. Vztah se sestrou a rodiči skončil prakticky na bodě mrazu, jejich kontakt je minimální, spíše formální. Má práci, překládá hlavně detektivky ze švédštiny do dánštiny. Její dvorní autor se s dějem nepárá, v knihách zabíjí na všechny možné i nemožné způsoby. Sonja ho nesnáší, čtenáři milují. Jíst se ale [...]

Němci

Po dočtení Němců Jakuby Katalpy mě napadla jen jedna věc: co jsem sakra dělala, že jsem tohle nečetla dřív! Nevím. O knize jsem věděla, ale nějak jsme se prostě minuly. Pozdě, ale přeci… Jak už jsem psala opakovaně, české literární holky prostě válí, o tom žádná. Jakuba Katalpa toho v románu Němci nabízí strašně moc. [...]

Zinkoví chlapci

Nakladatelství Pistorius a Olšanská nabízí tak trochu jiné knihy. Většinou jde o Knihy s velkým K. Jak je u mě zvykem, objevila jsem je přes severskou literaturu. Nemůžu být úplně stylová, abych tvrdila, že šlo o literaturu švédskou, bylo to těsně vedle, ve Finsku. První kniha nakladatelství, kterou jsem četla, byla antologie povídek Lesní lišky a [...]

Pravý leopardí kožich

Stačila mi první věta anotace „Jana otěhotněla, Jana předčasně porodila, Jana přišla o dítě.“ a byla jsem rozhodnutá, že si knížku nepřečtu. Nedočetla jsem ani tu anotaci. Ve své profesi se stále setkávám s komplikacemi v těhotenství, dětmi s vrozenými vadami a syndromy se všemi možnými prognózami. Vidím akutní smutek, ztráty, ale i naději a šťastné konce, abych [...]

Naprosto osvětleno

Po delší době jsem udělala výjimku (vlastně dvě) a přečetla jsem si starší knihu, i když novinek mám nakoupeno víc než dost. Během čtení Kosmonauta z Čech a následného boomu okolo něj jsem si chtěla připomenout knihy Jonathana Safrana Foera. Jestli se divíte, jakou to má souvislost, Kalfař u Foera studoval a právě Foer přišel s nápadem, [...]

Cestovat nalehko

Cestovat nalehko se zařadí do skupiny knížek, které ve mně vyvolaly rozporuplné pocity. Očekávání jsem neměla žádná, spíš jsem byla zvědavá. Mumínky mám ráda, ale přeci jen s nimi cílila Tove Jansssonová spíše na dětské čtenáře (i když mně se líbí stále). Později začala psát pro dospělé. V češtině nyní vyšla její první knížka Cestovat [...]

Franz Kafka: Člověk své i naší doby

Jak to tak vypadá, objevila jsem Ameriku. Mojí Amerikou se v tomto případě stal Franz Kafka (jeho Amerika bude s největší pravděpodobností následovat). Kafku jsem četla před lety, ale asi to nebyl úplně ten správný čas. Řešení existenciálních krizí, komplikované postavení jednotlivce ve společnosti a jeho pocit osamělosti mě minuly. Přečetla jsem něco málo, nadšená jsem [...]

Běsi, co mě sužují

Běsi jsou bezesporu nejhutnější kniha, kterou jsem tento rok četla (nebo možná za několik posledních let). Ale dobře mi tak, po Božském jsem si nic jiného nezasloužila :o). Ne, vážně. Ačkoli jsem psychologii vystudovala a mám k ní profesně velmi blízko, odborné psychologické nebo naučně psychologické knihy ve volném čase nečtu. Asi bych si měla rozšiřovat [...]

Sběratel ztracených věcí

Už je to pár dní, co jsem dočetla Sběratele ztracených věcí Ruth Hoganové, ale stále se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbil. Knihu autorka psala v době, kdy musela opustit zaměstnání kvůli zdravotním komplikacím po nehodě a kdy jí zároveň diagnostikovali nádorové onemocnění. Smutek nebo spíše melancholie děj doprovázejí, s malignitou se tam sice nikdo [...]

Rekviem za Pluto

V roce 2006 bylo Pluto vyškrtnuto ze seznamu planet a Davidovi a Alici se rozpadl jejich vlastní vesmír. Nejdříve probíhalo všech tak, jak mělo. Vystudovali, začali spolu bydlet, měli vanu, ve které se společně koupali, nejdříve prázdnou, později o něco plnější lednici, vymysleli své jídlo, jež vzniklo z nouze, když doma nic jiného nenašli, ale bylo jedinečné, [...]

Load More Posts