Rodina a jiné katastrofy je další z variací na lehce dysfunkční rodinu. Marla, matka rodiny, je terapeutka a svou profesi nikdy nezapřela. I chystanou svatbu dcery Emily bere jako výzvu a možnost utužit vztahy. Emily a její sourozenci se k plánu staví nejdříve odmítavě, ale nakonec se podvolí. Profesní deformace matky se na nich podepsala víc, než jsou ochotni si přiznat. Nad něčím prostě vyhrát nelze.

„V dětství sedávali občas po vyučování v Marlině čekárně a dělali si domácí úkoly. Okukovali lidi, kteří měli u matky domluvenou schůzku, a spekulovali o tom, co jim asi je. Marlini pacienti se stali pro děti varovnými příklady, jejich vlastní verzí Pohádek bratří Grimmů. Když byla Emily ještě malá, domnívala se, že jsou všechny ty příběhy pravdivé, ale jakmile dospěla do puberty, začala o jejich věrohodnosti pochybovat. Jako třeba o osmnáctileté Evelyn, která měla na střední škole sex a nakonec se z ní v důsledku nízkého sebevědomí stala bulimička. Nebo Rose, ženě, jejíž syn umřel, když na nějakém večírku vykouřil trávu a pak skočil se střechy, protože podlehl představě, že dokáže létat. Taky tu byla Marissa, která nevyslyšela přání svých rodičů, aby šla na vysokou, a skončila jako bezdomovkyně (Marla nikdy blíže nevysvětlila, jak se vůbec dozvěděla, že je Marissa bezdomovkyně, když její terapie skončila už před lety).“

Největší přednost textu představují postavy. Jsou příjemným bonusem primární oddechovky. Přiznám se, trochu jsem se lekla, když jsem knihou začala listovat. V bibliografických údajích je uvedeno, že vyšla ve spolupráci s Harlequin Books, to nejsou vody, kam bych knižně mířila. A v úvodních větách řeší Emily, budoucí nevěsta, jestli jí vybrané šaty nedělají velký nos. Odradit jsem se nenechala. Po pár stránkách pochopíte, že ty úvahy o nose mají své opodstatnění. Emily je neurotická, nejistá a hypochondr. Zdatně jí sekunduje sestra Lauren, nadšená pro spoustu věcí, ve svých tvrzeních a přesvědčeních dogmatická, vymezující se proti zaběhlým stereotypům. Ve výchově zastává naprostou volnost, její syn Ariel může cokoli, Lauren mu nechává prostor pro seberealizaci. A tak Ariel chodí v tričku s hasičskou stříkačkou, baletní sukýnce a gumácích s květinovým potiskem. Bratr Emily a Lauren Jason je rozvedený a ze svého nově nabitého stavu se snaží vytěžit maximum. Má rád ženy, ale jen ty pod třicet, ostatní u něj nemají šanci. Smůlu měla i bývalá manželka, když kritickou hranici překročila.

Událostmi před svatbou provází střídavě více vypravěčů. Tento koncept mám ráda, jednotlivé střípky se nenápadně skládají dohromady a pohled z více úhlů je lepší než pouhé popisy a rozhovory. Děj není složitý, je spíše očekávatelný, velmi dobře vykreslené postavy to ale kompenzují.

Bod navíc za povedenou obálku. Výrazná žena s růžovo-fialovými vlasy a brýlovými obroučkami částečně vykukující na žlutém pozadí přebalu je velmi dobře zapamatovatelná, zaujme na první pohled.

Moje hodnocení: 75 %

Bibliografické údaje:

Autor: Alexandra Borowitzová

Nakladatel: Jota (2019)

Počet stran: 326

Díky nakladatelství Jota, kde si můžete přečíst ukázku.

Kam dál:

V kategorii oddechových knih u mě vede Jenny Colganová (Rosiin sladký krámek snů nebo Ostrov s vůní čerstvého chleba) a Monika Peetzová (série o Úterních ženách). V poslední době jsem četla do žánru zapadající reklamu na hygge Kavárna v Kodani Julie Caplinové. Zkuste i Dopis Kathryn Hughesové, Butik Astor Place Stephanie Lehmannové nebo Kufr paní Sinclairové Louise Waltersové.

Co budu číst:

Dětskou knihu Velký úklid Markéty Pilátové. A po ní Podivné počasí v Tokiu Hiromi Kawakamiové. Tento týden vychází třetí díl série Sabay Tahirové, těším se hodně. Aneb nově objevené fantasy a já :).